Psavec

Buď hodná holčička, jako je na obrázku ta kočička
Některé věci člověka překvapí. Třeba to, že zjistí, že v mládí byl docela oblíbený, ačkoli si doteď myslí, že ho tenkrát nikdo neměl rád. Včera jsem dělala pořádek v pohledech a dopisech. Jako malá jsem do krabice ukládala každý pohled, který se u nás nebo u babičky vyskytl. Včera jem to probírala. Vyhazovala jsem milino sto tisíc velikonočních a vánočních přání čert ví od koho a schovávala jsem pohledy od babičky a dědečků a maminky, tatínka a kamarádů. Nejvíc je tam pohledů od mamky na tábory, školy v přírodě a soustředění...... Dokonce je tam i pohled s obrázkem od bráchy. Pak tam jsou pohledy z táborů, škol v přírodě a soustředění a to ode mně i od bratra. U bratra je dost zajímavý češtinářský zážitek - přece jen mu těch prvních pár psacích let ta gramatika nešla ;) A pak jsem našla spoustu pohledů od kamarádů. Sem tam jsem ani některé pisatele nezvládla identifikovat. Sem tam jsem zjistila, že jsem čórla pohled někoho jinýho, ale hlavně jsem zjisitila, že jsem dostávala pohledy od spolužaček. Hezké a upřímné pohledy od holek, o kterých jsem si s odstupem myslela, že mě moc rády neměly.....ale asi měly. Taky se z toho dá vyčíst, kde všude jsem byla, včetně celých adres rekreačních zařízení, a co jsem tam dělala..... Ovšem ze všeho nejlepší jsou bráchovy pohledy: "Vaří tu šptaně, ale chutná mi" "dostal jsem: čj 1,1,1,2,1,1,1, m 1,2,2,1,2,1" Dopisy jsem nečetla. Schovala jsem ty, o kterých si myslím, že je tam kus mého života. Vyhodila jsem ty, které byly jen zdvořilostní - vlastně jsem vyházela kompletní cizojazyčnou korespondenci ( jak ruskou, tak anglickou ;)))) Někdy je mi líto, že už si s nikým nepíšu. Že už nechodím ke schránce se zatajeným dechem, jako jsem chodila dřív. Že už na mě nevypadávají pohledy a dopisy, ve kterých je v oslovení 100% kočka, vodní živel, plavkyně........... Ehm, dost sentimentu, jdu poslat kamarádce mejl ;)