úterý 31. srpna 2004

Lakomá Barka

A jestli si myslíte ,že se Dejvice přejmenovali na Lakotín.....
Někdy zůstává rozum stát....... Nepracuju v Praze, zato v Praze bydlím. Už před lety náš zaměstnavatel, v zájmu přitáhnutí zajímavých a perspektivních zaměstnaců zavedl dopravu Praha - díra po granátu a večer zpět. Vozí nás osmimístný mikroubus a když se nás náhodou sejde víc, firma doplácí taxík. Příjemné. Velmi příjemné. A důležité - když jednou uvažovali o zrušení tohoto nadstandartu, já uvažovala o zrušení pracovního poměru. Naštěstí na to nedošlo. A vzhledem k tomu, že jsem z jezdících služebně nejstarší, starám se o věci kolem. Začalo to někdy v lednu - volal mi bývalý kolega, který teď pracuje pro naši sestru (ehm, máme stejného vlastníka - aspoň teda z části), že jeho kolega má rozbitý auto, esli by chvíli mohl jezdit s náma....Proč ne, jedno volné místo v mikrobusu by bylo, dva týdny to vydržíme. Ale pán jezdil i v únoru a ke všemu se do Prahy nastěhovala jedna kolegyně, další dva Pražáky firma nabrala a my museli začít objednávat auto navíc. Ráno i večer. Ráno jsem já a tři další lidé mrzli na dálnici, páč na metru (první nabírací stanice) se všichni, včetně podivného pána odjinud, usadili a nám zavolali taxíka. My čekali každý den na dálnici, ve dvacetistupňových mrazech bez možnosti se schovat i dvacet minut..... A pán ze sestry si vesele jezdil. Nakonec se v zimě každé ráno platil pro jistotu přistavený taxík. V květnu pán ze sestry asi pořád ještě nemá auto a do toho mi hlásí, že bude jezdit ještě někdo další od nich.... hm hm, no tak to ať si dohodnou oficiálně, přece jen by měli něco přispívat. Minulý týden začali jezdit tři. Aniž nám cokoli řekli. Ukázalo se, že řekli jen těm, co zajištují smlouvu. A taky se ukázalo, že za ně jejich firma odmítá platit..... Včera přišlo vyhlášení, že sestra platit definitivně nebude, že páni od prvního jezdit fakt nebudou a že je máme v klidu vyhodit..... A teď to hlavní - hlásím to kolegyni, naší lakomé Barce ( fakt mám pocit, že by si pro korunu nechala koleno vrtat), ona souhlasně pokyvuje hlavou a za dvě hodiny mi říká, že se nediví, že nechtěli platit - naše firma po nich chce pět tisíc za osobu a že to na ty taxíky navíc nevychází.... Tak jsem se jala počítat, že to prostě vychází tak, že osmimístný taxík stojí měsíčně 40, tudíž pět na osobu.... houkala na mě, že je to tak 36, že 5 na osobu je moc že firma to platí stejně, i když je tam místo a že jsou to chudinky.... Chudinky, který jezděj půl roku zadarmo, chudinky, kvůli kterejm já jsem někdy v únoru strávila tak dvě hodiny čistého času na mraze, chudinky, kvůli kterejm já jsem za půl roku provolala aspoň pět stovek ze svýho, když taxík objednanej na odpoledne se ztratil a nikoho se služebním telefonem nenapadlo ho zavolat.... Prostě chudinky ;) A to nejlepší nakonec: říkám jí, ať to neřeší a je ráda, že máme od zaměstnavatele měsíčně pět tisíc příspěvek na dopravu...... :-)))) Kdybyste viděli ten její výraz, když z ní vypadlo, že ona žádný příspěvek nedostává a jak málem omdlívá závistí, že já ty peníze mám. Jak jí v hlavě šrotuje, jak je možný, že si nevymohla nějakou výhodu a jak přemýšlí, kam půjde dělat tóčo :-))))) Tak jen doufám, že kvůli taxíkům a tím přečerpanému rozpočtu, nebudem jezdi v prosinci do práce busem. To by mě fakt mohli milovat...... Uf, to se mi ulevilo ;) Chichi, chápu, že to nechápete, páč je to zamotaný, ale já to ze sebe musela dostat ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat