Dej prášek a ukousne ti prst

Pomůcky: rukavice (nejlépe kožené), injekční stříkačka, silný ruce a pevný nervy
Já jim říkala, že to nepůjde, ale obě mladý veterinářky se tvářily, že neexistuje nic jednoduššího, než dát kočce prášek: "Dáte to na kořen jazyka a spláchnete vodou ze stříkačky." Zatím jsem do Luciána zvládla nacpat dva prášky - jeden poprvý, než zjistil, o co jde, a druhej, když jsme na něm klečeli dva a třetí mu to rval do tlamy v koženejch pracovních rukavicích(řval u toho, jak když mu trháme ocas).....Ostatní problémy se řešily injekcema. Ale co, jsme s Bobem dva, zkusíme to. Už to vypadalo, že to půjde - jeden ho drží, co to jde, druhej otvírá tlamičku. Lucián je naštvanej, trošku se cuká, ale jde to. Do momentu, než do tlamičky strčím ruku s práškem. Kurnik, jak mám najít kořen jazyka, když ta kočka má celej krk podivně sevřenej, cuká se a kouše? A kde se v tom pětikilovým hajzlíkovi bere tolik síly? Po dvou pokusech zůstal prášek ležet na koberci a kocour seděl naprdlej vedle nás. Po třetím pokusu jsme tabletu nenašli a kocour zalez pod postel. Podle toho usuzuju, že jí spolknul. Ale taky se může stát, že až budem příští týden stěhovat, najdem růžovou tabletu na koberci. Ráno jsme to vzdali. Bob zkusil nalákat Luciána na tabletu obalenou v sýru, jednou jsme zkusili násilí a nakonec jsem mu to nadrobila do jídla. Předpokládám, že jídlo bude večer netknutý. Ale asi nám tu večerní tabletu odpustil, protože v noci se vyloupnul u nás na posteli a ustlal si u mně na polštáři :-) Celkově bych celou akci označila za úspěšnou - jeden ze dvou prášků jsme do kocoura dostali, já mám jen kouslej prst (pletený rukavice jsou nic moc) a Bob má jeden parádní škrábanec ( lyžařský rukavice jsou moc krátký). Večer jdem k veterináři na injekci :-))))