Krásný vzhléééééd....

Leze na mě jaro. Leze na mě jaro se vším všudy..... Baví mě se procházet, jsem veselejší, čilejší, mám rýmu, nateklou uzlinu a opar na nose. Prostě jaro. Na kocoura taky leze jaro a když k tomu přidám to, že už víc jak měsíc nebyl na chalupě a je jen zavřenej doma, tak je to k nevydržení. Má totiž mazlivou střídavě s amokem.

Mazlivá = vybere si oběť, vyskočí k ní ka klín a s krásně slizkým ksichtíkem se začne lísat a dožadovat se hlazení. Nejkrásnější je, když se pokouší uvelebit na prsou tak, aby mohl hlavu tisknout k cizímu krku a drbat se o něj sám. Pak spadne, naštve se a zmizí v oblaku línajících chlupů....

Amok = těžko postřehnutelná žíznivá čára, o které víte jen proto, že hrozně dupe, následovaná třema rychlejma škrábama na škrabadlo, dalším úprkem a schovkou za nebo pod čímkoli, odkud má pocit, že není vidět. Že mu kouká ocas, občas i celej zadek, zdařile ignoruje. Škoda, že jsem v předsíni vyhodila koberec .... čouhající ocas a velká boule pod kobercem, která si myslí, že není vidět byla opravdu báječná. Ještě k tomu musím dodat, že dle nálady ze své schovky buď skáče na lidi celý a nebo jen vystrkuje pracky a zachytává se drápem, což je sice hrozná legrace, ale jen když to čekáte. Zkuste si třeba jít v noci na záchod, nebo chodit po bytě v zamyšlení - infarkt vás nemine

 Kurnik, tady měl být obrázek, ale nechce se mu, takže si obrázek Luciána schovám na jindy (=až se to naučím )    :-)