uklízím, uklízíš, uklízí, uklízíme...no dobře, takhle moc jsem to včera nepřeháněla. A mám vývrtku !!!!!
Svatba je už zítra, takže včera mi nezbylo nic jiného, než vyrazit koupit tu drahou vývrtku, co jsem si vyhlídla. Nic levnějšího jsem nepotkala. Je to moc krásné balení a ještě teď jsem nalomená si to nechat. Vlastně jsem měla štěstí, protože ze dvou sad už měli jen jednu. Ani nechci přemýšlet, co bych dělala, kdyby neměli ani tu.
Pak jsem dokoupila krásný tyrkysový balicí papír a asi pět různých stuh, protože jsem si nemohla vybrat. Doma jsem to hned prozkoumala, cvičně zabalila, vybrala stuhu a když přišel Bob, tak jsem to zase rozbalila, pochlubila se a znova zabalila. No, vím, že to není úplně v pořádku, ale u mně je to normál. Strááááášně ráda balím dárky a nemohla jsem s tím vybíráním mašle čekat až do desíti, no uznejte..
Pak jsem se jala uklízet. Dokonce to není ani týden, co jsem uklízela naposledy. Jsem divná. To je vždycky, když zůstanu večer sama doma. Nevím, co by se dělo, kdybych byla sama dva večery po sobě ;)
Nakonec jsem vytáhla kameru a konečně se po dvou měsících rozhoupala přehrát naše nesmysly na kazetu - byly tam ještě i věci z červencového táboráku ;) pak letošní hory a hlavně báječný fazolový zpěv na oslavě mých narozenin.... Jen asi budu vždycky litovat, že jsem tu kameru nevytáhla dřív a nenatočila to "Jsi můj pán", Hapkovo "Jestli to pro mě uděláš" je sice taky krásně falešný a "červená se line záře" je naprosto děsivý, ale ten Drákula zcela stoprocentně vedl ;) Nazvala bych to organizovaný řev - všichni křičeli správný slova, ale každej trochu jinak, občas i na jinou melodii. Pak už je tam jen Kwítkovo sólo skákal pes a Agent zpívající asi minutu do kamery, než mu došlo, že ho natáčím a zasekl se.....Já jsem radši nezpívala, páč zpívám sice ráda, ale o co radši, o to hůř.... a s kamerou u hlavy bych asi byla slyšet nejvíc ;)
Dneska je venku krásně, tak doufám, že to vydrží. Kvůli svatbě nejlepší krávy máme s Bobem prodlouženej víkend na chalupě, tak se moc těším. Ještě musíme vymyslet vhodnou historku, proč nemůžeme na hostinu, kdyby se náhodou v krávě hnulo svědomí a na poslední chvíli nás pozvala.
Já si teda myslím, že to nehrozí, ale jeden nikdy neví. Zatím s Bobem vedem spor o to, jestli bychom jí v tý výmluvě měli dát najevo, že jsme si to vymylseli a že tam prostě jenom nechceme, nebo jestli se máme vymluvit na něco věrohodného ( moje vrozená blbost mi radí, že to má být věrohodné, Bob tvrdí, že je to kráva a jen ať ví, že o ní nestojíme ;))
Tak uvidíme......asi dojde na Bobovu verzi, páč já stejně věrohodně lhát neumím ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat