plavu si ani nevím jak

odnikud nikam
Ták, už jsem se vzpamatovala z návratu z dovolený a život zapadl do běžných kolejí - práce, doma úklid, srazík s fazolema a o víkendech chaloupky..... Včera mi paní doktor řekla, že už vidím jak ostříž. Teda sámo, že na to operovaný očíčko a tudíž mě v lednu čeká operace druhýho očíčka. Kdybych byla bývala tušila, že to bude takový běh na dlouhou trať, asi bych se do operace nehrnula. Taky od včera řeším, jestli jsem tak špatný řidič já, nebo co ten pán za mnou dělal. Nejdřív jsem si říkala, že je to moje chyba, že jsem asi zprudka zabrzdila a pán to nečekal, ale pak mi došlo, že u toho přechodu už půl minuty stojím... taky jsem pak zjistila, že pán pak nejel za mnou, tudíž odbočoval vlevo a nechápu, proč jsem mu vadila, když jsme oba vyjížděli z jednosměrky a on si mohl najet na druhou stranu... ale to už asi nevyřeším. Měla bych se naučit si ty věci nebrat moc k srdci ;) Ve čtrvtek jdem na srazík s fazolema. Jsem na to zvědavá, poslední dobou to býval krach. Objednala jsem osm míst. Z toho je jasný, že osm nás nebude. Teď je jen otázka, jestli budem čtyři nebo nás bude patnáct :-)