čtvrtek 11. listopadu 2004

Melancholická

závist? jiný priority? žárlivost? peníze? maloměsto?
Včera jsem potkala nejlepší krávu. Náhodou. V Tescu. Vzhledem k tomu, že bydlej s manželem v úplně jiným městě, je to fakt hodně náhoda. Nějak jsem na ní poslední dobou myslela. Vzpomněla jsem si na ní totiž, když jsem dělala pořádek v šatníku a přišla mi do ruky stará manšestrová zimní bunda, kterou jsme měly stejno. Vybavila se mi ta spousta legrace, co jsme spolu zažily. Asi jsem si to setkání přivolala. Opravdu je to skoro neuvěřitelný - oni dva náhodou na návštěvě v Praze, na nákupu v Tescu, já zrovna utekla z práce o hodinu a dřív a malinko jsem změnila plány. Nakupovat se původně mělo jít mnohem pozdějc. Ták. Byl to příjemný je vidět a trošku pokecat. Bylo nepříjemný cítit, že ten hovor je takovej studenej. Že prostě je něco pasé, že je něco jinak, že se všechno změnilo. Já teď dumám, proč se stalo, co se stalo. Proč jsme se přestaly kamarádit. Že už nikdy nebudu mít tak blízkou kamarádku. No nic, přehrávám si v hlavě naši poslední a definitivní hádku a říkám si, že to byla blbost. Ale taky vím, že to byla jen poslední kapka, že ten důvod, proč je všechno jinak, je jinde. Že prostě jsme každá šly jinou cestou. Škoda. Vrátit to nejde. Jen se to asi časem otupí a když se někde potkáme, bude to v poho. Prostě příjemný, ale bolavý. Uf, zamačkávám slzu a doufám, že jsem nikoho neotrávila.

Žádné komentáře:

Okomentovat