příště si budu malovat rodokmen, ale asi žádný příště nebude
Tohle asi fakt podruhý přečíst nedokážu. První kus byl moc příjemný a přečetla jsem ho jedním dechem, ale pak jsem knížku na měsíc odložila, a když jsem ji zase otevřela, vůbec jsem se ve všech těch Arcadiech a Aureliánech nemohla zorientovat..... Ale divoké rodinné vztahy, vlastní a nevlastní děti, pancharti i legitimní děti, to není důvod, proč to už číst nebudu. Včera jsem Sto roků samoty dočetla a nemohla jsem usnout..... Prostě je to smutná kniha ve které všechnu vášeň a občasnou lásku přebíjí lhostejnost......doufám, že nežiju mezi podobnými lidmi a já nejsem taky taková.
Proto je mozna ta kniha tak napsana, abychom si z ni odnesli co je spravne a co ne a vubec si par veci uvedomili... :)
OdpovědětVymazatNaprosto skvělá kniha. Moje kámoška si ten rodokmen fakt psala a má ho dodneška schovanej.
OdpovědětVymazatJO jo, kniha je fakt skvělá. Jen mě prostě rozhodila.... rozhodně si z ní něco odnesu. A kdybych na začátku tušila, jak moc se ta rodina rozvětví, tak si ten rodokmen fakt maluju, i když nakonec jsem usilovným pátráním na začátku knihy došla k pochopení všech souvislostí ;)
OdpovědětVymazat