Když jsou naše cesty zavátýýýýýýýý

tak vezmem vidle a nebo lopaty. A nebo radši ibalgin. Tanec, to je moje gusto. Reklama na ticho. Ticho budu dneska potřebovat....
Pět holek v Melounu na karaoke. Původně to zapíjení svobody vypadalo jako nudná akce. Ale nebyla to nudná akce. Nebyla to vůbec nudná akce. Ještě teď se směju, když si na to vzpomenu. Ovšem nejsem si jistá, jestli se nesměju jen proto, že jsem pořád ještě opilá. Včera jsem měla plnou ústa keců o tom, že mě zlobí žlučník, že si dám jednoho bechera a pak jen sodu, ale občas se tak semele... A včera se semlelo fáááákt dobře. Potkala jsem mladíka, se kterým jsem se loni seznámila na netu, a který mě na karaoke poprvé přivedl. Pak tam pařila kupa čerstvých maturantů a jedna slečna z nich chodila na stejnou základku jako já. Sice byla v první třídě, když já jsem odcházela, ale sem tam jsme si vzpomněly na stejné učitele. Nakonec se tam objevila kamarádka z plavání, kterou jsem naposledy viděla před šesti lety na akademickým mistrovství.....Svět je malej. A naše nevěsta to tam roztočila ve velkým. Nakonec jsme se družily snad se všema grupama samtonejch mužskejch :-) Zajímavý je, že když o to jeden nestojí, tak se všude vyrojí spousta neodbytnejch mužskejch, zato kdybych tam byla na lovu, tak sedím sama na lavici a pes po mně nevzdechne. Holt to ti holomci poznaj :-) Uf, už jsem si dloooouho takhle nezatrsala, už jsem se dloooouho takhle nenasmála. Dokonce jsem pokecala in English. Z angličana furt padalo, jak skvěle mluvím anglicky, s němcem jsme vyřešili zásadní otázky našeho světa - třeba to, že nerozumím polsky :-) No nic, jdu se někam střízlivět. Až to vypukne, tak to bude krutý.