Jediný, co mě drží, je představa, že kolem mě totéž běhá dvakrát :o)
Pročítala jsem právě bolgy a tohle mi připomnělo moje včerejší přesazování kytek. Nejen, že Lucián se narve do kdejaký bedny, kastrolu nebo krabičky, kterou najde, ale taky si lehne na cokoli, co je na zemi a dá se na to lehnout - stačí zahozená ponožka. Včera jsem přesazovala sazeničky do truhlíků a koucour se mi uvelebil na misce s hlínou. Naštěstí už byly sazeničky pryč, tak jsem jen zasakrovala, že tu hlínu pak otře o křeslo, a nechala ho být. Jenže ten pitomec se vzápětí přestěhoval. Přestěhoval se do truhlíku s už zasazenemja kytičkama. Ležel tam pěkně zašprajcovanej a vypadal stráááášně spokojeně, jakože lepší pelíšek si nemohl přát. Evidentně nechápal, proč ho tak vztekle vyhazuju. btw ,nějak jsem nikdy nezkoumala, kolik má Lucián drápů. Zkusím je spočítat v kuchyni na stěně.
Žádné komentáře:
Okomentovat