Máloco je tak trapný, jako stát v jedničce
Bob mívá spoustu dobrých nápadů, ale ten včerejší patřil k těm nejlepším !!!! "Koupím jízdenky do jedničky a přikoupím k tomu místenky" zavelel a zakoupil. A dobře udělal. Vlak s deseti či kolika vagony měl v sobě jen půl vozu jedničky a to beznadějně plný. Ovšem stačilo zamávat správným papírkem a už jsme seděli u okna :-) Včera jsme měli s Bobem vlakový poprvé. Teda ne že by někdo z nás ještě nejel vlakem, ale nejeli jsme vlakem spolu. A dle Bobova vyjádření, zase dlouho nepojedeme. Bob zůstane u autobusů.... (ačkoli z Jeseníků do Prahy bych busem fakt jet nechtěla), já si Brno vlakem klidně příště střihnu, a ráda. Přece jen EC je trošku víc v pohodě. A proč ta premiéra? O víkendu jsme totiž do správy rodičů předali pežotka, aby byl dneska dopraven do Brna na dvoutýdenní ozdravný pobyt....Bobův tatínek autíko prohlídl, obhlídl, proťukal a spolu jsme sepsali seznam věcí, co je třeba udělat a zkontrolovat. Je toho dost, ale nic tragickýho. U střechy jsem měla pravdu - problém je čistě mechanický - uvolnila se hadička od hydrauliky a vytekla hydraulická kapalina. Žádná elektrika, jak vykřikoval pan "Chytrý" v servisu v Praze. Taky se ukázalo, že autíko opravdu bylo trošku bouchlý, jak pan Ch vykřikoval, ale ví se o tom a nakonec se ukázalo, že rozvodový řemen byl měněnej před šesti tisíci kilometry a tudíž není důvod to zrovna teď řešit (pan Ch vykřikoval, že ho nikdo neměnil, protože by to poznal). Dalš efekt související s pežotovejma lázněma je Felicie. Teda zasednutí za volant mojí milovaný Feldy, za kterým budu muset vydržet celej tenhle týden. Bez rádia, bez posilovače řízení (kurnik, když jsem Felicii opouštěla, nepřišlo mi to jako taková změna), s tvrdejma brzdama. Včera jsem měla chvíli pocit, že se ani nerozjedu. Klíčkem jsem vrtala díru do volantu, místo světel jsem spustila blinkry, spojka nechtěla nahoru, rychlosti jsem tam rvala, div jsem si nepřekousla jazyk, a nakonec jsem se málem podívala do kufru auta přede mnou, protože to prostě brzdí jinak. Ovšem dneska jsem zjstila, že autíko má oproti pežotkovi přece jen jednu výhodu: Zpětný zrcátka. Jsou mnohem větší, a když k tomu přípočtu velký nezacákaný zadní okno v docela rozumný vzdálenosti, je to prostě lahoda !!!! Kdyby to šlo, tak se celou cestu do práce kochám koukáním na provoz za mnou :-))))
Žádné komentáře:
Okomentovat