Papírový kapesníky jsou svině. Hlavně pak v pračce....
Čert mě moh vzít, když jsem včera viděla to nadělení v pračce - nevím kam dřív skočit, žehlím, zalejvám kytky, snažím se nevidět chuchvalce prachu v každým rohu a Boba vyšlu vyndat prádlo z pračky....... Kurnik, kdybych si nebyla jistá, že jsem všechny, ale opravdu všechny kapsy prohlížela !!!! Tak dopr.ele, kde se tam ten papírovej kapesník vzal? No nic - vomlátit o vanu, vymáchat ve vaně, vymáchat prázdnou pračku a pak ještě vymáchat znova prádlo.... bezva hodinka navíc. To kdybych si náhodou chtěla sednout k bedně a hejbat jen víčkama. Jo, taky mě může vzít čert z toho, že dole na Bulovce zavřeli jednu silnici. Jediná možná cesta ke mně domů poté, co začali stavět metro, a oni jí zavřou a udělaj tam objížďku a pochopitelně i kolonu. Kurnik, to mám s tím autem lítat? Skoro se přestávám těšit domů - nejdřív zkejsnu deset minut v koloně, potom sotva sundám boty, nasadím zodpovědný výraz a hned po napěchování pračkuy půjdu mydlit koupelnu a když budu mít náladu, tak i kuchyň. Následovat bude měření a řezání dvaceti poděkování svatebním hostů, v závěsu přehýbáním přáníček a vlepováním jedný úžasný fotky (to byste nevěřili, jakej je to očistec, vlepovat to tam růžkama) a pak už jen třešinka na dortu - vypalování dárkovýho CD s fotkama a zabalení do obálek, co místo kuřpauz vyrábím v rachotě. Proboha, nemůžu si ten život udělat jednodušší? No nic, mám chvilku klidu, tak jdu lepit obálky.
V zásadě v životě můžeš dělat cokoliv. Důležité je však vidět ve svém počínaní smysl.
OdpovědětVymazatBohužel, některé věci člověk dělat musí, i když se mu moc nechce ;) Třeba ty přáníčka jsou zábava, zatímco žehlení je nutnost
OdpovědětVymazat