čtvrtek 2. září 2004

Omalovánky na silnici

Zatracenej konec prázdnin.
A je to tady. Zase se každý ráno prodírám davem vzděláníchtivé mládeže. Zase nám před barákem na lavičce sedí osmáci či deváťáci a kouří. Zase se od busový zastávky valí štrůdl gympláků. Zase narážím do svých bývalých profesorů. A ke všemu u přechodu se semaforama stojí městská. Před nosem mi naskočil červený panáček, tak jsem si poslušně stoupla k davu na obrubník a čekala a čekala...normálně to nedělám, ale s muži zákona za zády by se mi nečekání mohlo prodražit ( drsná namakaná blondýna sice převádí prvňáky přes silnici na druhý straně sídliště, ale ani tyhle dva pány bych nemusela zvládnout ukecat). Tak si tak stojím a koukám, jak na mojí zastávku přijíždí busík.... Sice jedu jen jednu stanici a můžu čímkoli, ale další busík je v nedohlednu. Mám pocit, že zelenýho panáka jsem si přivolala usilovným podupáváním pravý nohy ;) Nakonce jsem ten bus stihla :-)))) Taky nám kvůli školákům pomalovali silnici kousek od baráku. Je to taková hodně široká a rovná dvouproudovka, na který to všichni mastili tak stovkou, ač na začátku je kolečko s červeným krajem a v něm číslo 40. Důvod čyřicítky je prostý - za silinicí je gympl a každé ráno a odpoledne se tu couraj studenti. Tak nám to ježdění stovkou teď trochu znepříjemnili. Silnici pomalovali podivnejma čárama. Když jsem tam jela poprvý, řešila jsem, jestli ta čára uprostřed mezi půlící přerušovanou a obrubníkem znamená, že mám jet u obrubníku, nebo na prostředku, nebo jako co. Že ty oblouky u přechodu znamenaj, že mám jet prostředkem, to bylo zřejmý. Druhý den už bylo rozhodování se jednodušší - prostor kolem středový čáry vyzebřili. Třetí den jsme se s Bobem při návratu domů dokonce i lekli, páč silničáři to veledílo korunovali horou odrazek :-)))) Asi z toho nejste dost moudrý co? No, prostě tam vymalovali slalom - u přechodů musíte jet středem vozovky a jinde zase po kraji, takže když se blížíte k přechodu, musít docela zprudka zatočita za přechodem je znova prudká zatáčka. Stovkou se tam sice pořád jet dá, ale chce to pevný nervy, umět dobře zatáčet a bejt připoutanej :-))))

Žádné komentáře:

Okomentovat