už jsem skoro fit
A bylo, jak jsem řekla - v pondělí jsem to tady v jednu zabalila, páč monitor se mi houpal před očima, sedla jsem do busíku a vyrazila nach Prag. Dorazila jsem za hodinu, vyměnila linkáč za MHD a vyrazila na polikliniku, kde jsem strávila hodinku v čekárně, pak jsem na pani dochtorku vyplázla jazyk, změřila si teplotu ( žádná nebyla - dejť by jo, když jsem dvě hodiny před tím slupla paralen) a vyžádala jsem si neschopenku na dva dny. Ještě jsem si postěžovala na žaludek, vymámila recept na ranisan a s díky jsem odmítla doporučení na fibroskopii. Už jsem tam byla dvakrát, jednou přišli na to, že mám málo kyselej žaludek, podruhý že mám moc kyselej žaludek a potřetí tam nejdu. Přece jen to není moc přijemná záležitost na to, aby přišli na to, že nic nevědí. A pak jen hupky dupky domů a hají k televizi. Chudák kocour, vlezla jsem mu v jeho čas do jeho území. Ale nezaváhal a lehl si na mně ;) Úterý jsem prospala a včera jsem začala uklízet - znamení toho, že jsem fit a že můžu do rachoty. A tak jsem tady. A právě teď nám přinesli vitamíny na tři měsíce ;) Takový dobrý bonbonky, takže odteď budu zdravá jako řípa... až do..řijen, lisopad, prosinec...hm, až do vánoc :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat