Dnešní noc byla fakt úžasná. Nejdřív shora, potom z boku a pak zdola.....
Probuzení první - divnej tlak na tváři. Je to kocour. Spí mi na hlavě. Ale ne tak, jako obyčejně, že si lehne nade mně na polštář a o mojí hlavu se zarazí, aby nepadal. Regulerně mi leží na uchu. Shodila jsem ho. Probuzení druhé - ležím na malinkým růžku polštáře. Když se chci posunout, ozve se mručení. Kocour leží nataženej přes celej zbytek péřovýho potěšení. Můj pokus vybojovat území ho rozčílil a přesunul se do pelíšku. Probuzení třetí - kocour sedí u postele a žalostně mňouká. Pelíšek je zaraženej mezi noční stolek a zeď. Dalo mi dost práce tu molitanovou věc vytáhnout, Lucián jí tam zarazil docela dobře ;) Probuzení čtvrtý, definitivní - kocour leží v pelíšku, pracku přes pracku a má půlnoc. A já řeším, proč se ke mně v noci tak tisknul - jestli jsem nemocná já nebo on.....
vzdyt je to tak roztomile.. :)
OdpovědětVymazatvyhodit kočičku z polštáře!!!!! :o))))
OdpovědětVymazatKdyž jsme ještě měli kocoura, tak ten by si nic podobného nikdy nedovolil. Občas mi lehnul na nohy, ale když jsem ho opakovaně skopnul, nechal toho. Ráno se ke mně blížil opatrně a nepřišel dokud si nebyl jistý, že o něm vím :-) Ráno bývám nevrlý.
OdpovědětVymazatno, uznávám, že jsem si dovolila moc ho vyhodit ;) - i když... já ho nevyhazovala, většinou odešel sám, páč jsem ho odstrčila do polohy, která se mu nezdála. Já považuju za svůj chovatelský úspěch, že kocour mě ráno nebudí, lehne si ke mně a čeká, až vstanu - třeba i dvě hodiny ;)
OdpovědětVymazat