Včera jsem myslela

a vymyslela jsem báječný nadpis a úžasný perex. Jenže alkohol, ta metla lidstva, způsobil, že do dvaceti minut jsem tu úžasnou věc zapomněla. Totálně. Možná jsem samou radostí neměla ten divošský tanec hopsat tak zprudka.
Rozhodně se včerejší večer vydařil. I když jsem říkala, že ta tequila je fajn, ale že si dáme jen jednu a nebudeme točit rundy. Nějak se to zvrtlo. Když k těm třem pomerančům se skořicí připočteme ještě dobrý víno, musím přiznat, že střízlivá jsem rozhodně nebyla. Ale ostatní to taky vzali zodpovědně a zábava rozhodně nevázla. Aspoň teď vím, čím se voněj pedofilové a jak se dělá masáž zad těm, co si nechtěj objednat další pivo a maj zaječí úmysly :-) Zato dnešek byl opravdu divokej. Asi jsem to včera zakřikla, že tenhle týden už to horší nebude. Dneska to rozhodně horší bylo. Mnohem. A dokonce ani včerejší pařba za to nemůže. Můžou za to pitomý boty na debilním šteklu. Cestou na zastávku jsem se málem zabila, pak mi ujel bus, další jel za deset minut. To už mi nohy umrzaly, potom jsem se asi deset minut procupitávala ke garáži ( cesta normálně trvá tři minuty). Celou akci ještě vylepšoval kazeťák v ruce, takže případný pád by byl fakt zajímavej. Pak jsem nemohla najít klíče od garáže, pak od auta a když jsem si v autě sedla a sundala čepici, chtělo se mi plakat. A to se chci dneska nechat vyfotit na pas...... Ták, snad už mě dneska nic horší nepotká. Přestává se mi chtít brečet a možná se začnu i usmívat :-)