Až bych brečela

televizní týden v kostce
A jsem zpátky. Bylo to fajné. Teda vánoce byly moc fajné, na dovolenkovém týdnu bylo fajné jen to, že byla dovolená... Vánoce na chaloupce se kupodivu vydařili, nazdobila jsem dveře věncem a na štědrej den v osm ráno jsem zdobila opelichaný rezavý tůjky před barákem krásnejma jednobarevnejma svítítkama. Už dvě noci před tím jsem nespala, jak jsem dumala, kam těch 36 metrů svíček pověsím ;) Nakonec se ukázalo, že svíček je 16 m a zbytek je přívodní šňůra, čímž se problém báječně vyřešil ;) Stromeček byl krásnej, salát výbornej, polívka moc mrkvová a kapr syrovej, ale aspoň jsme se nasmáli. Dárků bylo móře a naše dárky měli fakt úspěch - i když bratr nejdřív prskal, že chtěli symbolickej dárek, ale když pak zjistil, že díky novýmu foťáku manželku dva dny skoro neviděl, změnil názor :-))) Ono fotit třímegapixelem na 16ti megovou kartu je náročný - když nefotila, tak mazala ;) Po zmatcích u nás byly vánoce u Bobových rodičů balzám na duši - klid, pohoda a všechno jak má být. Žádný problém, žádný zmatek a hlavně báječně usmaženej kapr ;) A pak přesun s Plagátama do Jeseníků na chaloupku za Máňou.... a pak už to moc nechápu - proč má někdo neustálou potřebu prudit? Proč někdo furt kňourá, aby si ho ostatní všímali? ... Když si to tak vybavím, tak se nakonec vždycky rozesmála, jakože je to legrace, ale tak nějak po čtyřech dnech mi to jako legrace přestalo připadat a pátý den - na Silvestra těsně před půlnocí - jsem měla dost co dělat, abych jí jednu nevrazila.... No co, lidi jsou různé a neměli by se nutit něco dělat. Když chce strávit týden u televize v peřinách, ať si ho tam stráví, když nechce jezdit na Máně, ať nejezdí (ale probůh, aspoň by se mohla podívat na to, na čem jet nechce, když ví, že nám na tom záleží), když se nechce bavit na Silvestra, ať si leží u televize a nemluví, ale proboha, ať pak pět minut před půlnocí necvrliká do telefonu, že někomu závidí, že on se baví a má tam veselo.....