Negativní vibrace

Něco je ve vzduchu. Nebo ve mně.
Šílený týden pokračuje. Včera odpoledne mi volal bratr a zvonilo to úplně jinak než má. Byla jsem z toho lehce vykulená a koukla do seznamu telefonu. Fuj ! Tu hrůzu vám nepřeju. Celej seznam se mi smazal. Naštěstí jsem tam neměla nci víc než na SIMce, ale i tak mě to lehce vyděsilo. Odpoledne jsem pochopitelně nestihla pasovku, protože v tomhle počasí jsem přijela do Prahy o pět minut pozdějc než normoš a vzhledem k tomu, že můj časový rozpis byl vytvořen s rezervou jedný minuty, ani jsem štěstí nepokoušla a mastila jsem rovnou domů. A dneska ráno to pokračovalo. Teda vsatala jsem skoro v pohodě a všechno jsem zvládala až najednou telefon, že pan řidič uvízl v zácpě na dálnici a že mám dát vědět ostatním, že bude mít asi zpoždění. Ještě jsem s ním domluvila, že my, co čekáme na dálnici, dorazíme o pět minut pozdějc.... Jo, já dorazila podle domluvy, ale pan řidič všechno stihl a místo aby jel z Holešovic pomalu s přihlédnutím na naše záměrný zpoždění, svištěl to jak blázen a dle všeho tam byl ještě dřív, než normálně. Definitivně to rozřízla kolegyně, která sice jela busem o 4 minuty dýl, ale pak šla tak pomalu, že nabrala dalších pět minut. Když k tomu připočteme zavřenou dálinici na Prahu, takže na sjezdu se tvořila kolona + další bouračku na přejezdu u zatáčky, přijeli jsme do práce dobře o dvacet minut pozdějc ;) Prostě den jak malovanej. Doufám, že stejný martirium nebude na cestě domů. To by mně mrzelo výrazně víc :-)