Týden dvacátý

Lup ho a jsme za půlkou.....

V pátek jsme se podle doktorského počítání přehoupli do druhý půlky. Když to teda vezmu podle Uzlíka, tak v půlce budeme až někdy na konci tohodle týdne, ale to vůůůůůbec neva ! Uzlík už kope vcelku obstojně. Teda tak, že rozhodně není pochyb, jen vždycky čutne dvakrát a skončí, takže kdydkoli to chci předvést Bobovi, má smůlu. Dneska se teda nakonec kopance dočkal, ale jen jednoho malýho. Mně se konečně udělalo dobře a dokonce jsem se stala nevídaně aktivní ;) Teda když pominu pátek, kdy můj žaludek stávkoval po čemsi nedobrém. Pomalu začínám řešit problém se šatníkem - to, co mě děsilo nejvíc, a to kalhoty a sukně, se ukázaly v pohodě - vejdu se do dvou obyč sukní a jedněch obyč kalhot. K tomu jsem dokoupila dvoje těhu kalhoty,takže arzenál na podvozek je dostatečný. Co je vázně jproblém, sou boty, páč na sandálky to už není a všechny podzimní sukňový mám na libovým šteklu, což momentálně není zrovna vhodný řešešní, leč nějak se to zvládá. A ještě větší a hodně překvapivý problém jsou trička- až na dvě halenky a několik sportovních nicmoc trik mám totiž všechno úzký a krátký = absolutně nepoužitelný. Sice jsem zakoupila tři těhu věcičky, ale pořád je mi lehce žinantní je nosit, neb v nich vypadám tak na sedmý měsíc a mám pocit, že vystavuju něco, co ještě není. Takže každý ráno stojím před skříní a počítám si netentýky ;) Ale nahá zatím ještě nechodím. A zítra, zítra jdeme na velký genetický ultrazvuk. Moc doufám, že bude Uzlík v pořádku a taky že nebude stydlín a hezky se nám předvede, ať víme, jestli koukat po růžový nebo modrý :o)