až vyměnila
Včerejší odpoledne bylo náročný. Nejdřív jsem skoro dopsala zápis z porady ( to je co říc) a pak jsem vyrazila do víru velkoměsta. Sice se mě na začátek nakoplo v metru, ale pak už bylo fajně. Jela jsem vyměnit knížku za zmrzlinovej pohár. Na Václaváku mě čekal jeden moooooc milej bloger a za to, že byl tak milej , jsem ho zasvětila do tajů Prahy, o kterých neměl ponětí ( teda konktrétně do tajů ovocenky na Václaváku), a následně mu vykecala díru do hlavy, takže ví i věci, který nikdy vědět nechtěl. To, že jsem se hodně uklidnila a jsem milá, tichá a nenápadná, mi asi nesbaštil. Zato sbaštil pohár a podal mi několik zajímavých informací, takže jsem si mohla doplnit obrázek o jejich blogersko-spolužákovským klanu. A pak jsem vyrazila kupovat botičky. Teda kupovat - spíš obhlídnout. Z kupování sešlo. Buď jsem divná já a nechápu, jak je úžasný mít na nohou sadu indiánskejch korálků, stříbrnejch cvočků či jinejch cinkrlat, nebo jsou divný návrháři. Boty bez cvočků byly zase na podpatku či úzký či jinak nepoužitelný. Takže mě čeká zima v semišovejch polobotkách a pohorkách. Jen nevím, kdo mi je bude zavazovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat