Kdo to nezažil, nepochopí

aneb to, že se vám něco náhodou povede, ještě neznamená, že jste odborník

No to víš, to se musí šukat, šukat a šukat :))))))) Tak mejlík tohodle znění mi přistál v poště začátkem května hned po předchozím, kde se B.(která mi týden před tím odmítla cvičení, že prý TO dostala) chlubí, že bude v prosinci maminka a že jim to vyšlo napoprvé. Po prvním mejlu mnou lomcovaly závist a pocit, že svět je nespravedlivý, následované radostí a přáním, ať je to OK, což v zápětí vystřídal stud za to, že jsem zlá a nepřející. Všechny tyhle střídavě se měnící pocity po druhém mejlu přebil jediný- čirý, nefalšovaný, krystalický VZTEK. Prý netušila, jak je to pro mně citlivé téma a že tam byly smajlíci. Můžu vás ujistit, že v době, kdy už pošesté dorazí místo druhé čárky na testu červená tetka, by vás nerozesmál ani mnohem podařenější vtip na dané téma. Výsledek - příští týden na pařbě s B. a A. hovor na téma, že já a I. plašíme a jsme hysterky, protože nám je líto, že už půl roku nic (prostě postěžovat si holkám, který otěhotněly napoprvé, je dost zbytečná záležitost). Čím víc jsme to řešily, tím víc jsem se chěla obhájit a tím víc jsem ostatní utvrzovala v pocitu, že to moc řeším, že jsem hysterka a proto to nejde. (mimochodem, tou dobou už byl uzlík připravenej a jen se rozhodoval, jestli se mu u mně líbí a na devět měsíců se usídlí) - hihi, taky dovedete sami sebe občas rozlítostnit? Nakonec jsme uzavařeli smír, abych já před týdnem zjistila, že A. je nějak zklamaná z toho, že se nám zadařilo a včera poslouchala v hospodě manžela B., jak po pěti pivech vypráví, že jeho kolegyně nemohla rok otěhotnět, a když jim se zadařilo, tak jí řekl, že musej prostě šukat, šukat a šukat a ona je teď těhotná. Dokud jsem nezažíla třetí, nebo čtvrté zklamání, netušila jsem, jak to bolí. Tisíckrát si můžete říkat, že rok je všechno v pořádku. Tisícrkát si můžete říkat, že příroda to zařídí, jen to chce klid a nemyslet na to, tisíckrát si můžete říkat, nebudu se sledovat, nebudu se pozorovat, nebudu testovat. Zásada č. jedna zní: NELZE NA TO NEMYSLET Takže se moc omlouvám všem, kterým jsem kdysi nevědomky podobně ublížila já, nevhodnými dotazy či větami o tom, že po půl roce zbytečně plaší. A pro ty, co to nepoznali: Základní princip výroby dětí zná snad každej, takže rada : šukat, šukat a šukat, je prostě výsměch a urážka. Když je pak rada korunovaná větou - to na to nesmíte myslet, je to opravdu rada hodnotná. A až si vám někdo bude stěžovat, že se nedaří, tak mu proboha neříkejte, že mu v lednu půjčíte kočárek. Myslím si, že věta o tom, že se taky dočká, je výrazně vhodnější.