D jako doktorský

a nebo spíš debil?...aneb jak k půl kilu šunky přijít

Tak jo, měl to být den doktorský - obvoďačka, těhu poradna a nehtový zkrášlení (ehm, já vím, že manikérka není doktor, ale taky se stará.....) Obvoďačka- hodina a půl v čekárně je holt standard. Chvíli jsem si pohrávala s tím, že tam zamávám průkazkou, případně lehce přiomdlím, abych se dostala na řadu dřív. Ale nakonec mi to vůči tomu stádu důchodců přišlo nefér. A taky tam nikdo nevypadal echt chorobně, že bych mohla něco chytit. V ordinaci se ukázalo, že Bob se tam se svým pneumotoraxem stal nezapomenutelným ;) Paní doktorka po mně loupla okem, jestli jsem ta od toho pána, dodala pár rad a protože je sama vášnivá potápěčka, sháněla se po odborníkovi, co by Bobovi umožnil dalších pár přístrojových ponorů. Teda už ho měla sehnanýho. Je prostě skvělá ! Já jí pak zamávala před nosem průkazkou, výsledkama rozborů krve za posledních šest let od závoďáka (nějak se po těch letech sebral a poslal všechny výsledky najednou), papírem, že mám plochou nohu a neschopenkou. Za odměnu jsem dostala klipsny na nohy a ruce, balonky na hrudník, možnost si říc, kdy chci do práce a při odchodu ještě nádhernej grafík s popisem, že EKG je normální. Domů jsem dorazila zmrzlá jak ....... , chvíli se rozehřála, vytáhla podzimní koženej kabát a vyrazila jsem do poradny. Tam jsme si s paní doktorkou poslechly Uzlíkovo srdíčko a já se dověděla, že tahání a bolesti v tříslech si ještě užiju, že pocit naražený kostrče je normální a že pálení žáhy bude ješě horší ;) Taky mám hodně pít, jinak se tý virozy nezbavím, pohyby nemám studovat, mám počkat dva tejdny a pak si lehnout a dát ruku na břicho. A cvičit můžu, až budu fit. Tak, potud podle plánu. V Bille jsem byla o hodinu dřív, než měly bejt nehty, tak jsem tam nakoukla, esli by to nešlo posunout a ejhle, slečna manikérka nikde. Dejť by jo, když jsem objednaná až na zítra, jak mi vyhledala milá slečna na recepci. Takže dneska druhej pokus. Ale aspoň jsem si nakoupila. A páč se zdá, že Lucián si umí otvírat lednici, neb nám z ní záhadným způsobem mizí šunka ( ještě že máme toho kocoura a tudíž je to na koho svést). A tak jsem tentokrát koupila šunky třicet deka. A k tomu nějakej bok. Sebrala jsem svý dva balíčky z pultu, u pokladny zaplatila a doma zjistila, že v jednom balíčku je šunka a bok a ve druhým další čtvrtkilo šunky kohosi jiného :o) Jsem prostě hamoun. No, a já jdu snídat.....šunku