Já ten spinning prostě můžu. I když jsem málem umřela.
Včera jsem zatla zuby a po vyzvednutí zasklenýho auta jsem vyrazila na spinning. Chtělo to teda hodně sebezapření, protože jakmile dorazím domů, už se mi nikdy nikam nechce... Ale vyplatilo se - cvičitel byl takový krásný mladý ucho s výraznou dávkou komedianství, takže na nás pokřikoval, chválil, radil, připomínal, opravoval. Prostě celou hodinu hubu nezavřel a rozhodně to bylo lepší, než minule s paní, která nebyla schopná ani říc, kam si máme dát ruce ;) Nejlepší byl závěrečnej strečing, do kterýho zařadil pár akrobatickejch figur, který ani sám nezvládal, tudíž jednu chvíli málem letěl, což rozesmálo všechny ostatní zpocený chudáky který na tu hubu spadli už málem třikrát ;) A prostě - příště jdu na jeho hodinu zase. Když už jsem si dala ten neuvěřitelně těžkej úkol do jara zhubnout, tak ať je to aspoň s legrací ( doufám, že má širší repertoár, než co včera předvedl a že za tři hodiny se nebudu nudit ;))))
Žádné komentáře:
Okomentovat