na Kozákov, kousek kajakem, kousek autem, zbytek lyžmo
Vzhledem k zimní počasí byl zavržen výlet na chalupu. Ovšem zimní počasí nezimní počasí, byl vyhlášen výlet do loděnice za účelem oprášení mořskýho kajaku a zahájení sezony na Vltavě. Ten cvok, co do tý skořepiny vlezl, jsem nebyla já ;)))) Na druhou stranu - kajakařit za sněhu má i své výhody- loď k vodě není třeba nosit, krásně a jednoduše se dá táhnout po sněhu ;) Ták, pak už v sobotu jen procházka divokou Šárkou a večer soustředění se na nedělní skialpový výlet.... Od minulého týdne, kdy se doma ocitly nový skialpový lyže, se Bob nemohl dočkat, až mě narve do svý starý výbavy a někam vyrazí mě zničit. Místo zničení - Kozákov. Vytáhla jsem z hlavy vzpomínky na dětství, na malou vesničku na úpatí Kozákova a kamarádčinu babičku a vyrazili jsme ;) Byla to krása a nádhera. Až do momentu, kdy bylo třeba sjet malý kopeček dolů a následoval prudkej stoupák. Strach a únava je fakt nic moc kombinace. Takže v půlce kopce se mi chtělo zvracet a ve třechčtvrtinách se mi chtělo umřít ;) No, já Boba varovala, že se mnou si moc sportovních výkonů neužije. Cesta domů byla zlej sen, chtělo se mi spát, zvracet, jíst, umřít, sedět, stát.... Tak nevím, jaká jsou kritéria hodnocení, ale doufám, že už jen to, že jsem si ty lyže nazula, natáhla tulení pásy a vyrazila do pár desítek centimerů hlubokýho sněhu v opuštěný přírodě, je dostatečné, tudíž jsem testem "Způsobilost partnerky" prošla ;)
:)
OdpovědětVymazat