Sračkonoš

aneb tak nějak asi nosím špatný počasí
Ve čtvrtek jsem překvapivě zvládla všechno, co bylo třeba do pátku udělat, v půl pátý mi šéf podepsal dovolenku a já vyrazila - nejdřív pro kámošku, pak s ní na pochůzky a nakonec pro lyže do garáže a ráno hurááááááá do Kérkonoš :-) Bob totiž vzal své podřízené lyžnit a partneři byli vítáni ;) Jen ten den mohli vybrat jinak - krom toho, že Bob měl horečku, tak od rána lilo a lilo a lilo.... Už loni jsem si brala dvakrát dovču, abychom si zalyžovali v Krkonoších - z toho jednou jsme se trefili do front a podruhý fronty sice nebyly, zato pěkně lilo (řeknu vám, že kombinace nepromokavá bunda + promokavý kalhoty, je opravdu vypečená ;)))) No, a tentokrát se opakovala varianta B.... na sjezdovce krom pár vodníků pusto prázdno ;) Naštěstí jsem ,poučná z minula, zakoupila nepromokavý kalhoty, takže do oběda jsem to zvládla ( když vynechám teplý bazének v rukavicích) a v poledne, kdy přestalo pršet a vylelzlo slunce, vylezla Bobovi horečka do nebeských výšin a vyrazili jsme směr chaloupka.... No, a pak jsme už jen z okna koukali, jak přichází jaro a střídá se slunce a déšť, jak se nám tající sníh chystá vyplavit chalupu a jak paralen na chřipku nezabírá ( v sobotu jsem to nevydržela, dotáhla Boba na pohotovost, kde mu řekli, že se léčí správně, jen má mít trpělivost ;))))) Chichichi, ale já důvod Bobovy choroby ( a teď následně i mojí) znám...... pokračování příště