Nesnáším pingly, co se tvářej, jak když maj pod nosem hovínko
Bylo nám to jasný, hned jak jsme tam lezli - vedlejší hospoda narvaná k prasknutí a tady poloprázdno. Dejt by ne. Maldík se ksichtil ( když řeknu jak citron, tak na něj budu hodná) a moc ochoty neprojevil. Finofilka si dala řezaný, pánové světlý a já to zkusila: "Šlo by malý řezaný?" "Nešlo" "Tak si dám malý černý" "Nemáme" Dostala jsem malý světlý. V nápojovým lístku inzerovali obojí. Malý řezaný i malý tmavý. Tak jsem si u odchodu dovolila drobný dotaz (vyrušila jsem pána při sledování televize): Prej je má jenom lahvový. Škoda, že už jsem v tu dobu byla docela spoelčensky uanvená a nenapadlo mě se optat, proč Finofilku neupozornil, že jí dává něco jinýho, než si objednává...... A jinak - príma večer, v pěti čtyři lahve vína, australan byl fajn, noha mě zatím bolela málo a v půl dvanáctý nám bylo líto, že zavíraj a chtěli jsme táhnout dál. Ještě že jsme dostali rozum. Ráno bylo krušný......
Žádné komentáře:
Okomentovat