Komedie o dvou dějstvích.
Skoro každý večer se znova a znova báječně bavím. Důvodem je pravidelní vystoupení Boba a Luciána rozdělené do dvou půlek. U televize a po přestávce potom v posteli. Představení začíná naším povalováním u bedny, ovšem grády dostává teprve v momentě, kdy dorazí na gauč kočka. Chvíli sedí u mně a pak mu dojde, že já jsem nevhodný objekt na okupaci ( furt se vrtím), takže vyrazí na Boba. Usilovným plížením se a skládáním se usadí Bobovi na hrudníku a natáhne krk a začne se mu třít o bradu. V ten moment Bob semkne rty a malinko nafoukne pusu, jakoby se holil a začne na mě vysílat signály SOS. Následuje kocourovo položení tlapek na Bobovo rameno a slastné zatínání drápků. V ten moment je kocour nadzvednut hoooodně vysoko a něžně odhozen na zem. (variace - kocour je zneškodněn zkuličkovatěním na klíně a uspáním) Následuje přestávka - chystáme se do hajan a kocour si vymňoukává žrádlo. Po přestávce jsme usídleni v posteli a čteme si. Bob na zádech. Kocour obejde ložnici, na mé straně skočí na postel, přejde mi přes hlavu a usadí se Bobovi na hrudníku, těsně před knížkou. Bob zatne rty, nafoukne pusinku, zvedne knihu a trpí. Trpí až do momentu, než Lucián začne blahem zatínat drápky. Potom se opakuje nadzvedávaco-odhazovací procedura. Občas dojde k variaci druhé půlky - Bob leží na břiše, knížku opřenou či položenou na posteli. Kocour se o knížku opře, případně si na ní lehne. Důvodem odhození pak není zatínání drápů , ale znemožnění přístupu ke knize ;) Prostě máme doma veselo ;)
cha chaa, vsechny kocky jsou stejne, jako bys psala o mojim kocurkovi :)
OdpovědětVymazat