Už zase kradu rtěnky

Chodit na němčinu má i své nesporné nejazykové výhody. A trochu se to prodraží.
Po delší době ( vlastně po třech letech) se zase dostanu do centra Prahy. Co jsem nechala uvádění v divadle, pendlovala jsem povětšinou jen mezi sídlištěm a zatáčkou. Zato teď dorazím v pět na Holešovice a do šesti mám docela dost času, takže bloumám po obchodech, zevluju a vymýšlím, co bych nakoupila. Naštěstí není času zase až tolik, takže šatník si z nudy nevylepšuju, ale předposledně jsem nakoupila dvě knížky a dneska se chystám na další. Posledně jsem nenakoupila nic, protože jsem vlezla do tří krámů a ve dvou jsem jim už při příchodu začala pípat v bezpečnostním rámu... Ve druhým krámě jsem se naštvala a ač pán z ochranky říkal, že to je v pohodě, vyházela jsem celý o bsah batohou, vylovila rtěnku a zjistila, že píská ona. Shoudou okolností jsem zrovna tohle malovátko koupila v drogerce, ve který jsem měla stejnej problém zase s jinou rtěnkou :-) Taky objevuju záldunosti MHD. Na Florenci nejde přelézt na béčko, na václaváku je uprostřed podivný staveniště, tramvaje si jezděj kam chtěj a koupit na václaváku papírový kapesníky je velice složitý úkol. Ale už se do toho dostávám ;) Škoda jen, že od úterka začnu do rachoty drandit autem, tudíž tyhle prostoje odpadnou ;) Asi mi to bude líto (možná je budu záměrně vytvářet ;))))