Tak ještě to pořádně zapít

Od půl druhý prej snad už budu dospělá. Ale mám pocit, že Bob doufá marně ;)
A je to tady. Teda bude to tady ve 13:30. Přesný čas mýho narození jsem našla včera ve starým máminým diáři. Taky jsem zjistila, že jsem vážila 3,05 kg a měřila 49 cm. A už tenkrát jsem byla šikovná - trefila jsem se do plánovanýho termínu. Už mám za sebou první oslavu. S rodičema. Decentní, bez alkoholu, s chlebíčkama dortem a príma dárečkama. Teda hlavně jedním príma- dostala jsem kazetu s přetočeným filmem, jak jsem byla malá. Moc tam toho není, ale je to dost na to, abych se zděsila své vlastní budoucnosti. Jestli někdy s Bobem splodíme něco takového, tak potěš koště. Začíná to tetinou svatbou, dle kalendáře mi bylo osm měsíců a dva týdny... a já tam chodím. Sice za ruku, ale chodím. Pak už následují záběry ze zimy a z jara, kdy to mašíruju v kombinéze po Kbelích a chudák babička za mnou pobíhá a zachraňuje mě. Pak se učím chodit přes obrubník a kazeta končí vyšplháním se do sporťáku. Vylezla jsem sama, bez pomoci. Evidentně byli všichni napnutí, esli nespadnu, ale báli se na mě šáhnout ;) "Já sám, já sám " Podle diáře jsem definitivně sama začala chodit v devíti měsících. Pak záznamy končí, páč mamka přestala psát a začala mě honit. Ale jinak jsem byla brouček. Při každém záběru na obličej je totiž vidět rozzářený úsměv a vykulený, zvědavý pohled ;) Prej se mi líbilo úplně všechno :-)