Kdybych to byl býval věděl

Kdyby to tak bylo napoprvé, podruhý bych si to rozmyslela.
Uf, mám to za sebou. Druhá operace oka se snad zdařila, definitivní výsledek budu moc posoudit tak za čtyři měsíce. Zatím vidím. Ale fakt jsem si to užila. Po zkušenostech s pravým okem, kdy mi byly vyjmenovávány hrůzy, co mě čekaj, a nic se nakonec nekonalo, dokonce jsem druhý večer byla hrát bowling, jsme si s Bobem naplánovali námořnický víkend na chaloupce zakončený sobotním námořnickým bálem. Ha ha ha. V sobotu ráno jsem se probudila s řezáním v opuchlé červené štěrbině, kde dřív bejvalo oko, s teplotou a podivnými sklony omdlívat. Omdlela jsem zpátky do postele, odkud jsem vylezla až v neděli odpoledne, když už jsem fakt netušila, jak bych si lehla, kdy už jsem opravdu nemohla spát a kdy už jsem trpěla nadbytkem energie, ač oko furt řezalo a pálilo, ač jsem do něj lila umrtvovadlo. A v pondělí jako když utne. Oko splasklo a já začala koukat. Uf.