Vsací síla

Některá místa mají zvláštní magnetismus.
Třeba u Finofilů. Jejich magnetismus je vsací a způsobli, že jsem včera byla vcucnuta k nim do bytu a vycucnuta až s mírnou dávkou alkoholu v krvi. U Barky a Toma jsme se ocitli omylem. Původně jsem si myslela, že po vyzvednutí pasu strávím příjemný podvečer a večer u bedny, ale nějak se na to nabalila reklamace monitoru a vracení CéDéček u Finofilů.... a tak to vzniklo. Bob se vracel k autu od jejich baráku a podivně mával rukama, chvíli jsem přemýšlela, jestli má z něčeho radost nebo jestli vyrovnává na čerstvě napadaném sněhu. Vpadlo do auta se slovy: "Jen přeparkuju a jsme pozvaný nahoru, za chvíli příjde Barka." Jsem si tak říkala, že jsme se s Barkou viděli v sobotu, ale že když jinak nedaj, tak že na kafčo či čajík se stavíme. Nahoře nám otevřela Barka....hm, asi už dorazila. Filozofickou otázku, kudy dorazila, když kolem nás nešla a jinudy to nejde, jsem si zapomněla položit. Vysvětlení pozvání a toho, kdože má přijít, se objevilo asi za deset minut. Na kolaudační návštěvu totiž dorazila naše společná fazolová kamarádka :-)))))) Barka vaří výbornou fazolovou polívku !!!! Pak se otevřela láhev vína...a druhá a ..... když Barka začala nabízet Salmiakki, zastříhala jsem ušima a zmizeli jsme radši dřív, než začnu opět mluvit německy :-)))) Jo jo, v některejch místech je fakt divnej magnetismus a je třeba velké vnitřní síly k jeho překonání. Překonala jsem ho po necelých čtyřech deci vína, což vidím jako veskrze pozitivní ( hlavně je to nedostatečné množství alkoholu ke spuštění mého německého já ;))))