čtvrtek 22. července 2004

Kde to jsem? Co to vidím?

No, snad to byl jen zlej sen a nebude se opakovat
Jo jo, bylo to náročný, ale skvělý !!!! Ač nás bylo pár, srazík se vydařil. Hezky jsme se picli, pokecali, nasmáli se a užili si letního večera. Paráda. Cestou tam jsme s Bobem špekulírovali, co si dáme k jídlu, páč na kiosku toho moc nemívaj. Tržiště na Pankráci už zavíralo a stejně měli jen zeleninu. Dvě pochybný klobásy u pochybnýho stánku jsme si nelajsli. Ale co, kousek dál, jen s malou odbočkou od správného směru je sámoška.... Není. Teda je, ale otvírá 27.7. Uf, prej kousek dál je večerka - chlebíčky zapařený v igeliťáku, housky jen na strouhanku a slečna ochotná jak nevím co. Hrůůůůza. Koupili jsme tvarohovej koláč. Cestou jsme ještě potkali uzenářství. Zavřený. Bylo 18:02. Tak nevím, jestli jsme se omylem neocitli o patnáct let zpátky. A pak už jsme se jen bavili. Ivanka přinesla fotky ze svatby a páč nám prozradila, že byla požádána o ruku na svůj svátek, co chvíli se na to téma žertovalo, ovšem nejlepší hlášku měla tradičně Gly. Pro pochopení situace musím dodat, že je to moje jmenovkyně. Obě jsme Heleny.... Helča: "A co vy dva s Bobem? Kdy máš svátek ty, Helí?" Ale jo, došlo jí to dřív, než dořekla to Helí :-)))))) Páváčata ta hláška sice netrumfne, ale pamatovat si to budu dlouho:-))))

Žádné komentáře:

Okomentovat