pátek 20. ledna 2006

Afrika - den šestý

(31.12.2005)Babůne vylez, neschovávej se nám, babůne, babůne, my tě chceme vidět
No to je probuzení.....bolí mě celej člověk. Ještě že nás dneska čeká jen autovýlet na Mys dobrý naděje. Směrem tam přes Chapmans road (kurnik, doufám, že to píšu dobře), zpátky po západním pobřeží mysu, kolem tučňáků. Chapmans road je nádherná cesta podél pobřeží, ve skále, pár desítek metrů nad oceánem. Každých sto metrů krásná vyhlídka na městečko s plážema, na pláže a do dáli. Pláže jsou krásný, písčitý a bílý a křičej "Pojď se vykoupat" !!!!! No, a tak jsme zastavili na dvou vyhlídkách, pokochali se hejnem delfínů pod náma a vyrazili na pláž...ÁÁÁÁÁÁ, konečně po dlouhých letech - procházet se bosa po kraji pláže a nechat si nohy omývat slanými vlnami..... Ha, ha, ha - tak na tuhle idilku jsem si musela ještě počkat. Prozatím jsem si jen omrzla palec u jedný nohy a pak jsem radši ťapala v uctivý vzdálenosti od oceánu....No, hrubým odhadem ta voda neměla víc než 12 °C a byť byl vzduch kolem třiceti, tak do vody se prostě vlézt nedalo. Takže v Atlantským oceánu jsem se prostě nevykoupala. Mys dobrý naděje jsme trošku odflákli - zaplatili jsme vstup do rezervace, potkali pár baboonů, ehm, teda paviánů, ale uznejte, že baboon zní mnohem líp, nafotili pštrosa a pak se nechali blejsknout u cedule "Mys Dobré Naděje - nejihovýchodnější místo Afriky, či co to tam psali" Tahle fotka se mi někam ztratila, ale až jí objevím, pořádně to nastuduju. Výlet po útesech, stejně tak výlet na Cape Point jsme vynechali a zamířili jsme na tučňáky. Ovšem ještě předtím jsem si přivolala Baboona....Konečně jsem potkala někoho, kdo ocenil můj zpěv. Poté, co jsem asi pět minut "pozpěvovala" v autě - Babůne vylezl, babůne ukaž se nám, babůne kde jsi-, tak milej zlatej nejen vylez, ale ještě si u nás sedl na cestu a krásně se předváděl. Na fotkách jsme pak zjistili, že nám ukazoval svýho nejlepšího přítele v plný parádě :-) Udělal mi radost, páč jsem netušila, že můj zpěv může někoho vzrušit . A následovali tučňáci. Pláž, kterou si vybrali na bydlení a houfouvání se, je pro lidi zavřená. Teda jako pláž na koupání. Jinak tady vedou takový dřevěný mola a davy lidí jukaj na ty krásný černobílý fógly s malým nadhledem. Tučňáci jsou príma :-) Co nebylo príma byla jakási francouzka, kterou jsme potkali už na vyhlídce na Chapmansroad ;) "Dáma", která na výlet vyrazila v úzký dlouhý sukni, načančaný košili a hlavně v neuvěřitelnejch jehlách (ehm, klidně mohla na ples do opery)....Když se tak šmrdolila na kamenitý vyhlídce, nestíhali jsme s Afričankou kroutit hlavou, zatímco Afričan pokyvoval, že je sice úplně blbá, ale v posteli se to nepozná. Bob se se slečnou seznámil až u tučňáků... tam se ukázalo, že kamenitá cesta je pro jehlový podpatky ráj oproti prkennýmu molu....No prostě, když se milá zlatá šmrdolila mezi tučňákama, zcela očekávaně se zabodla podpatkem do škvíry mezi prknama a zřítila se na MÉHO MUŽE a zůstala mu málem viset kolem krku ( ehm, Bob zrovna v pokleku s objektivem zapřeným o zábradlí fotil zvířenu)....Ani tak Afričan názor nezměnil a slečnu krávu jsme měli s Afričankou na talíři ještě hodně dlouho :-))) Cestou domů jsme ještě zahlídli pláž s barevnejma převlíkacíma kabinama, kde se údajně koupávala Agatha Christie a pak už nás doma čekaly dvě flašky šampíčka, zbytek piva a dvě kila čerstvých jahod, který jsme prozřetelně koupili hned po ránu u jahodový farmy. No a to je konec roku - moc jsme se nepicli, o půlnoci jsme si připili v kraťasech na balkoně, odmítli jsme pozvání dolů do baru a zjistli jsme, že jsme moc málo opilí na to, abychom šli v plavkách na ulici před krám se stromečkem a spáchali foto :-) Škoda.

Žádné komentáře:

Okomentovat