Teplo, teploučko. Možná až moc vedro. A k tomu výlet s cestovkou do Soweta. Ani nevím, jestli je to samostaný město, nebo součást Johanesburgu. Rozhodně tam bydlí pár milionů černochů a na bělocha narazíte jen v autě cestovky. Celýho vykulenýho s foťákem na krku či u oka. Soweto je místo, kam někdy v roce 1940 čí kolik vystrčili běloši všechny černochy, aby měli v Johanesburgu klid. Docela drsný......Teď tam žije už i pár milionářů, ale jinak je tam šílená nezaměstnanost a bída. Vedle sebe tam jsou nové domy bohatých, slamy či squaty, či jak tam nazývají takové ty z bordelu slepené, na sebe nalepené boudy, ubytovny a sociální domy. Většina nemá elektřinu. Část státních domů je neobydlená, ač ( esli jsem to správně pochopila) je nájem minimální, ne-li nulový a elektřina zdarma, ale obyvatel musí splnit základní požadavek - mít práci. A to je problém. Tak jsme viděli původní dům Mandely, dům jeho ženy a ještě další dům nositele Nobelovy ceny (ehm, to jméno jsem slyšela poprvý a zase jsem ho hned zapomněla)...prostě Soweto je jediný místo na světě, kde na jedný ulici žili dva držitelé nobelovy ceny, ač si nejsem jistá, jestli tam žili i když už tu cenu měli :-) A pak následoval památník. Památník obětem povstání z roku 1976. Studenti se vzbouřili proti zákonu o povinné výuce afrikánštiny.... Musel to být mazec, první byl zastřelen třináctiletý chlapec, po kterém se teď celé muzeum jmenuje. Nakonec padlo x set dětí a dališích y tisíc se dotetď pohřešuje..... Uf, možná by stačilo poslechnout si povídání, vidět Soweto člověk nemusí, protože s bídou, tam prezentovanou, se potká v JARu ještě na spoustě míst.... Jo, a pak na spravení chuti následoval zábavní park Gold Reef City - tam jsme si prohlídli zlatej důl ( nic moc tam vidět nebylo), ignorovali možnost ukázky odlejvání zlatý cihly a vyrazili na atrakce, konkrétně na jednu - ANACONDA. Taková dooooost super horská dráha. Že je se super si evidentně mysleli všichni a protože po zaplacení vstupu do parku jsou atrakce zdarma, vystáli jsme si tam pěknou frontu ;).... ale stálo to za to. Mám bájo fotku, jak celá vyděšená sedím a čučím :-DDDDD Jo, a večer se grilovalo a šlo se brzo spát, protože ráno se brzo vstávalo. No, a tohle je ta anaconda
...ani náhodou! :-))
OdpovědětVymazatTo ani náhodou je na tu anacondu? ;) Já na spoustě atrakcí umírám, ale miluju pražskou horskou dráhu. A tohle nebylo nakonec o moc horší. Panickou hrůzu jsem dostala jen na jednom prvním sjezdu, pak dál už to byl takovej šupec, že jsem se jen řehnila :-)
OdpovědětVymazat