pátek 17. prosince 2004

Páteční pohoda

Je libo pištící přerostlou myšku? ;)
Jsem šťastná. Strašně moc šťasná a moc si toho vážím. Tatínek vypadá v pořádku, štěňátka jsou krásný krysy, Daisy je báječná matka ( ona sedí a nehejbe se !!!!!), mám Boba a taky všechno, co potřebuju.... Tak nějak teď nechci nic, jsem jen prostě šťastná a spokojená. Návštěva u táty proběhla v pohodě - vypadá dobře a těší se domů. Prej půjde už dneska. My tomu sice moc nevěříme, ale možná má pravdu. Rozhodně je dobře, že to tak dopadlo, měla jsem o něj moc strach. Pejsková je nejšťastnější a nejutahanější pejsková na světě. Je moc hrdá a radostně děti ukazuje, ale když je vezmete do dlaně, hned je začne olizovat a chce je zpátky. Jenže je ještě neumí chytit, takže když jsem jí prdelku dala vedle pelíšku, jen ho čumákem koulela a nepodařilo se jí ho zvednou. Část prdelek spí a část žere, prej jednou spaly všichni čtyři naráz, ale fakt jen jednou. Taky se furt ty malý potvůrky snažej dostat do tepla, takže Daisynce lezou za zadek a pak jen pištěj, páč jsou skoro zasedlý. A ona chudák se snaží posunout, ale tak, aby zbytek neodpadl od cecíků. Nemá to holka jednoduchý....Je neuvěřitelný, jakou trpělivost má zvířátko, který se normálně vrtí i když sedí a snad i když spí :-) Teď se nehejbe a když chcete pusinku, něžně vás olízne místo aby vám, jako normálně, samou láskou ukousla nos. Kdybyste někdo toužil po staffordím chlapečkovi, tak mám pocit, že pořád ještě jsou volní - krásní bílí, každý s jedním černým flekem.

1 komentář:

  1. Jéé, bobešci malí....škoda, že spíš potřebuju malého kočičího chlapečka

    OdpovědětVymazat