Hluboce vztekle

je mi zima a ani ten vztek mě nezahřál
Jsem si tak dneska cestou do rachoty říkala, že sem asi nic nenapíšu, protože se nic neděje a žádné hluboké myšlenky nemám ;) Jediná moje myšlenka je, že na zítra jsem pozvala tři kamarády na minikolaudaci našich dvou novejch pokojů a že musím uklidit, vymyslet menu a pověřit Boba nákupem pitiva. Ale to asi není moc hluboký. A ejhle, svět si řekl, že mám moc poklidný život a zpříjemnil mi ho zácpou. Teda né střevníma potížema, ale dopravní zácpou. Po hodně dlouhý době jsem totiž neběžela na zastávku a i tak jsem tam byla o víc jak tři minuty dřív než běžně. Príma, aspoň stihnu autobus dřív než ten, co normálně dobíhám.... Chachá, nejen že nic nepřijelo dřív, ale i ten bus, kterým normoš jezdím přijel o tři minuty pozdějc, což uznejete je dost, kor když mám cestu spočítanou na vteřiny ;) A ke všemu se táhnul jak tejden před vejplatou. A když jsme s kolegyní dorazily na dálnici (už obě vzteklý), tak nám z mikrobusu řekli, že je nás hodně a razí pro nás taxík. Za pět minut kolem nás projel taxík, ale nezastavil, přibrzdil a rozhlížel se. Já si říkala, co je to za řidiče, když se bojí zastavit a ani nic nejede..... no nic, nezastavil a vzhledem k zácpě od Teplic to obíjžděl přes půl Prahy, takže nakonec jsme čekali dvacet minut. Prej mu někdo řekl, že má zastavit tam, kde stojí mikrobus. Jenže mikrobus byl tou dobou už tak o patnáct kiláků jinde. A závěr? Jsem zmrzlá a vzteklá. Mám vztek na stavbu metra, protože je ucpaný celý sídliště, mám vztek na správu silnic, že začali opravovat magistrálu, čímž ucpali zbylé neucpané silnice a největší vztek mám na baby z dispečinku taxíků, který jsou opravdu přebornice v podávání nesmyslnejch informací. Jdu si dát horkej čaj.