Když mi bylo....

Je to nakažlivý
Na základce jsem odbírala sedmičku pionýrů. Kromě textů v té době populárních písní tam byla rubrika "Když mi bylo třináct" a známe osobnsti si zkoušeli vzpomenout. Občas jsem se snažila sumírovat si v hlavě, co bylo, když mi bylo třináct... A najednou mě někdo překvapí s otázkou, co bylo, když mi bylo osmnáct.... odstěhovala jsem se od rodičů do bytu po babicče ( to mi vlastně bylo sedmnáct) stresovala jsem se z maturity, snažila se zapadnout mezi drsnou mládež, ale nešlo mi to, přemýšlela jsem, co bude dál a bála jsem se na pomaturitním srazíku u spolužačky na jižní Moravě jsem se poprvé lehce opila ( jo, kozičkovej burčák, to je něco) a plakala jsem, že špatně vidím na oslavu maturity jsem poprvé před otcem pila alkohol ( premiéru s matkou jsem měla dávno za sebou ;)) vykašlala jsem se na přípravu na příjímačky - takže ze mě není ani ekonom ani magistra farmacie přijali mě bez přijímaček na chemii - takže ze mě je inženýr dostala jsem první zápočet a první známku ze zkoušky postupně jsem začala definitivně kašlat na plavání začala jsem po večerech chodit pařit zjistila jsem, že vlastně nejsem tak moc ošklivá zjistila jsem, že láska bolí a hlavně: Zjistila jsem, že je lepší vtrhnout do života než jen snít. =M= kdysi navrhnul zwířeti spáchat řetězový zápisek — pokračování by bylo na jiném blogu. Zvíře tedy začal, pokračovalie-rasi, pan Džounes a =M=. Já se taky nechala zlákat - kdo budete další?