Jo, pí.a...tak tam já drbu jen svojí čubinku
Drahoš - to bylo dílo ;) V Praze zalezl do auta, ani se nám neředstavil, když jsme přistupovali, podivně se při chůzi pohupoval a spal celou cestu až do Sukošanu. Zaspal i dvouhodinovou přestávku v Brně. A pak to jelo - huhňal, huhlal a šišlal. Na všechno odpovídal: "To já vím, to jsem nastudoval" " To já nepotřebuju, já jsem sám" " Já jsem chudej, počkejte, až budete chudí" a na odpověď, že to byl je vtip následovalo slizké: "Ale to já vím, ale...." Když jsem vyprávěla o bráškově pejskový, dověděla jsem se, že je nevychovaná. Když jsem vyprávěla o Luciánkovi, dověděla jsem se, že to je zparchantělej kocour bez osobnosti, když jsem vyprávěla, jak vypadá reakce pejskový na kocoura a koucoura na pejskovou, dověděla jsem se, že nemaj druhou singální soustavu a když jsem se zmínila, že vykrajovat penicilínový papriky je naprd, páč spory jsou až kde, tak mi sdělil, že mám dovést kamarádku biochemičku, že jí ubije argumetnama. To vše podáváno slizkým ušišlaným tónem... Na druhou stranu, taky dobře, protože se to dalo celkem slušně ignorovat. Já i Bob jsme si řekli, že je to zlomený člověk a že vše marno. Na lodi je neschopnej, na lidi hnusnej a protivnej a že se nedivíme, že je sám. Ovšem Kapitán a José nekapitulovali ;) Neustále tahali Drahoše do světa, dělali si z jeho řečí srandičky a věřte nevěřte, Drahoš se dal... Ještě ve čtvrtek odpoledne seděl na lodi, že nikam do města nejde, že stejně někdo musí hlídat, ale už ten samý večer se Josému a Kapitánovi podařilo vytáhnout ho do hospody za Bellama :-) A pak už to jelo - báječná opička v Monopoli, báječná opička v Brindisi, občas úsměv, sem tam se vtipu jen zasmál, v Dubrovníku to s Josém roztočili ve velkém, na lodi dostal Drahoš úkol - kontrolovat autopilota, sledovat hloubky a vítr, přestal dobrovolně mýt nádobí a začal se usmívat, ač expedice nevyšla ;) Do Sukošanu se po dvou týdnech vrátil jiný člověk - chodil zpříma, vykračova si rázně, snad si i prozpěvoval. A metoda léčby? Prostá - kluci mu jen neustále o hlavu omílali všechny jeho nesmyslný řeči ;) Prostě ať pronesl cokoli, zopakovali to a brali to jako ohromnou srandu, ač Drahoš to myslel vážně. A Drahoš se neurážel a asi i sám zjišťoval, jak jsou jeho kecy o čubince jako partnerce směšný, že ač je nám ho líto, jeho kecy o chudobě jsou taky vtipný a jeho kecy o tom, že je sám, taky ;)))) Metoda drsná, ale účinná :-) Mimochodem Drahoš oslavil na lodi padesátiny - to ještě klopil oči, breptal o tom, že to neslaví, že je sám a sápal se po prázdnejch sklínkách, že je umeje, když neumí vařit ani stahovat plachty.... Takže milý Drahoši, přeju ti, ať ti ta druhá míza vydrží !!!! Taky ti přeju ať opravdu přijdeš na to, že lidi kolem sebe občas potřebuješ stejně tak, jako oni potřebují tebe. Že čubinka je sice fajn, ale občas to chce i lidský objetí a že určitě existuje nějaká ženská, která to s tebou bude myslet dobře. A prostě drž se hesla: Jaký si to uděláš, takový to máš. A na závěr o Drahošovi je třeba poděkovat Josému a Kapitánovi, protože tohle se jim fakt povedlo a i kdyby se Drahoš doma vrátil do vyjetejch kolejí, tak na tuhle dovolenou bude dlouho vzpomínat ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat