Osoby a obsazení, část čtvrtá

Nejhorší ze všeho je srážka s blbcem
Čert vem Jitčino přehnaný sebevědomí, co se jazyků týče. Horší bylo její poroučení všem a naprostá neznalost slovíček prosím, nemyslíte, nevadí vám. Kondicionál jí taky vůbec nešel ( radši jsem jí to neříkala, určitě by reagovala, že ho má a ve sprše mi ho půjčí ;)))) Do lodní kuchyně vtrhla jak velká voda a aniž se zeptala, jak to na lodi chodí, zavedla si to tam po svém....Nevařila, ač se chlubila tím, jak to umí. Jen všechny úkolovala a vypadala, jak když maká jako šroub. Jo makala - chodila po mně a po Drahošovi uklízet utěrky. U jídla stála a tvářila se, že ona klidně postojí, jen když ostatním chutná, že je vytížená a nemůže si sednout a tak ( upozorňují, že jídlo nevařila, spíš připravovala snídaně). Prostě vykazovala činnost. Poprvé mě vytočila, když jsem vařila kafe a optala se, jak ho mám udělast silný, že jsem nekafař. Přilítla ke mně, řekla, že to je blbý kafe, že z něj měla včera tu mořskou nemoc, a všechny hrnky vzala a vysypala zpátky do sklenice, vytáhla jiný kafe a koukala mi přes rameno, jestli tam dávám lžičku a půl. Auuuuu, už zase mám chuť lézt po stropě a to to jen píšu. Při snídani nám sebrala z ruky hrníčky, donutila nás sníst poslední chleba, hopsala kolem se slovy, že to musí umýt. Nastrkala to všechno do dřezu a zařvala: Rybo, čeká to tu na tebe.... Se divím, že jsem vyměkla a nic jsem jí neřekla. Když mi pak ještě uprostřed mytí sebrala houbičku a začala uklízet stůl a pak složila utěrku, myslela jsem, že jí hodím žralokům. Ale i tohle je prd, proti její vyčůranosti, co se peněz týče... Šli s Ganzou nakoupit chleba -v Itálii na cca dva dny. Prej dvacet Euro. Když jsem čučela jak puk, vysvětlila mi, že koupila i zeleninu. Během plavby se pak ukázalo, že koupila i nějaký exotický ovoce, který je u nás strááášně drahý. To vše za společný peníze...Když na mě příště řvala, že krom chleba máme přínést jabka, reagovala jsem, že kasa je chudá. A byla jsem za hydru.... ale kurnik, tady nešlo o dvě eura - tady šlo o to, že se měli vyjádřit i ostastní. Že měla říc - co kdybyste koupili, nebylo by dobré koupit?, ty jabka byl dobrej nápad, nekoupíme další? ...Něco, cokoli, co příkazem zavání jen zdálky. Pro jabka vyslala Josého a tomu jsem to nakonec proplatila ( jo, byla jsem pokladník ;))) Btw - o tři eura nám nakonec nevyšel společný rozpočet ;) Ale pokračujeme, jedeme dál - slečna Jitka moc nevydělává a byla na dovolený za Ganzovy penížky. No co, chtěl jí tam, tak to zaplatil. Platil i veškeré útraty po hospodách - to se přece má. Ale když Jitka začala tahat z procházek hadry a dárky pro rodinu, začala jsem kroutit hlavou. Nechala si nakupovat hadry i když viděla, že Ganza si na ně půjčuje od Boba. Nakupovala ptákoviny i když věděla, že jsme šli na společnou vycházku a já a Bob stojíme venku před krámem a čekáme, až si vybere šminky. Nakupovala, i když to byly věci, který si může koupit tady. Nakupovala prostě proto, že to Ganza platil..... uf, to be continued ;)