Stejně mě dostala

Dneska budu patřit k čajíkářům, deset čajíků to jistí ;)
Bojovala jsem statečně, tvrdě a záludně a stejně mě dostala - dajaká viróza či chřipajzna či čertvíco. Škrábe mě v krku, v noci mě ona choroba pěkně prohnala a ráno se mi nechtělo vstávat ( to si nejsem jistá, jestli je chorobou). Každopádně piju čajíčky, dneska je to od rána třetí a to je devět - mám pocit, že odpolko už ze mě poteče jen čistý čaj ;) Jinak jsme se včera kamarádům chlubili s novým bytečekem (teda se dvěma pokojema) a já na nich zkoušela svoje kuchařský umění - v podstatě byl dobrej jen salát, ale jsou to kamarádi a tak nic neříkali ;) Sežrali jsme půl medovníku, vypili jen dvě lahve vína, prodrbaly koho šlo (holky, kluci probírali u počítače počítač ;)) a vůbec to bylo fajné. Dneska je mi fakt ouvej, ale náladu mi zvedlo nasednutí do našeho přepravního autíka, protože v něm zrovna hráli klavírní koncert B-moll do mého oblíbence. Ač hudební sluch opravdu nemám, tohle jsem poznala podle dvou tónů a pohladilo mě to na duši. Takže nic není tak zlé, jak se zdá. Jsem plná elánu a energie, i když mě rozhodila kolegyně, která řeší přestěhovat-li se do JAR či nepřestěhovat-li se do JAR, a neví, co byl apartheid.