Mám vztek a hlad

až do teď jsem pobíhání po doktorech zvládala s nadhledem....

Nadhled mě opouští....Asi je to částečně i tím šíleným hladem a nutností vypít půl litru odporný glukosy. Ale hlavně je to principem některých ordiancí... Že mě nakrkli minulý týden na diabetologii, neb mně tam hnali pro žádanku, aby mně překopli vedle do ordinace, kde mi místo žádanky dali papír na kontrolní odběr na další den, to už jsem si stěžovala.... Dneska to zvesela pokračovalo - v pondělí jsem se po telefonu (naštěstí) dověděla, že první odběr je OK a ve středu mám dorazit s prvním ranním výtvorem nalačno, nejpozdějc ve třičtvrtě na sedm, že tam strávím minimálně dvě hodinky a že nebudu moc nikam chodit (jen povinně na záchod - ale to jsem zjistila až dneska) TAkže jsem statečně vstala před šestou (budiž chvála posunu hodin), doskotačila k autu, u polikliniky zaparkovala a v ordinaci dostala žádanku ( stejně tak, jako onu slavnou žádanku dostali lidé patřící k ordianci vedlejší, jejíž sestřička mi před týdnem tvrdila, že žádanku MUSÍ vydat v předstihu) Vyšetření je bolavé ( au au - mi snad chtěla ty prsty probodnout), vypití glukósy odporné (blueeeee) a čekání otravné, ale s tím se počítalo. S čím se nepočítalo je, že nehodlají moje výsledky předat paní doktorce za rohem, ale pouze mně osobně a to zítra po devátý..... čtvrtá návštěva v průběhu šesti pracovních dní je na moje nervy fakt silný kafe. Jsem tak vzteklá, že když jsem to hlásila šéfovi, ani nebyl naštvanej - jen se prostě a upřímně smál. Aspoň že někdo má nadhled ;)