Mohlo to bejt za náma

Asertivita není zrovna moje silná stránka.
Tak jsem včera vytáhla Robíka na svatební oznámení. Abychom nemuseli nic obcházet a neměli při tom pocit, že jsme něco zanedbali, vybrala jsem tiskárnu na Pavláku, která se chlubila 14 katalogama (z toho, co je na netu, jí chyběly jen dva) ;)))) Bob zatnul zuby a statečně asi za 20 min prohlídl všechno. Zbyli dva favoriti - jeden se líbil víc mně, druhej Bobovi. Nakonec jsme se shodli na tom Bobovým. Ale..... hned venku mi bylo jasný, že si nejsem jistá, a že jsem možná měla bojovat a že.... No, Bob to nakonec poznal. Dověděla jsem se, že jsem blbíš. Že je ode mně sice hezké, že jsem chtěla už jít, aby mi tam neomdlel, ale že on fakt nepozná, že se mi to nezdá, když se neozvu.... NO, tak tentokrát ještě něco povybírám sama, dotáhnu domů nebo do kompu mých několik málo favoritů a budem licitovat ;) Ehm, Bob narozdíl ode mně se nerad baví s ciizíma lidma kolem, ale včera, kdykoli hrozilo, že někdo jiný při prohlížení vytrousí jeho záložku a on to bude muset hledat znova, navazoval kontakt bezprobémově ;)))) Ách jo, teď koukám na toho Bobova favorita a fakt je to krásný oznámení...ale kurnik, já si představuju bílej papír