Lovecký den

aneb koupila jsem, ale zabloudila

Až do úterý jsem byla akční zkušená a šikovná matka, která bez problémů s kočárkem zvládá nástrahy naší metropole a nic jí nemůže rozhodit ;) Všude se dá dojet, jezděj nízkopodlažní autobusy, eskalátory zvládáme a v nejhorším je kočárek se Zuzankou přijatelně těžkej, takže si ho po schodech snesu či vynesu..... ....jj, jenže to jsem ještě nebyla na Letný :) Ono vůbec dopravit se od nás na metro C je problém. Na béčko je to v poho - nízkopodlažáky jezděj docela často a na Vysočanský je libovej výtah až na nástupiště. S červenou trasou je hůř -nízkopodlažák na Ládví tak jednou za hodinu. Na Nádrhol jede sice nízkopodlažní každej druhej, leč pro změnu bezbariérovej vchod do metra je z druhý strany, což znamená tak patnáctiminutovou procházku přes křižovatky, nebo doufat, že pojedou eskalátory i směrem dolů. Ha Há... A pak ty tramvaje - nízkopodlažní ještě devět z deseti pražáků nevidělo a když se k tomu přidá výluka na trati a z jednoduchýho pětistanicovýho přejezdu se stane přestupní trasa, jde z toho až do té doby hrdým a soběstačným matkám hlava kolem. Takže na Vltavskou jsem dojela v poho, nahoru na Letnou jsem se vydrápala pěšky a ke Kotvě jsem pak hodlala použít tramvaj. Když jsem zjistila, že žádná tramvaj od sparty ke Kotvě nejede, vyrazila jsem dolů chytit něco jinýho. Když jsem i na Strossmayeráku zjistila, že nic nejede, došlo mi, že je výluka ( doteď ne vím, jestli jsem info o výluce přehlídla, nebo tam žádný nebylo) a rozhodla jsem se těch párset metrů urazit pěšky. Že je výluka na mostě, a že to asi nepůjde ani projít jsem objevila až na nábřeží po šíleným přeskákání křižovatky, kde jsem na zelenýho panáka čekala snad osm minut. Křižovatku jsem odmítla zpátky riskovat a vyrazila jsem na Vltavskou podél vody. Zamířit na Vltavskou kolem vody u plánovací komise může jen někdo, kdo tam hoooodně často chodí, a nebo někdo, kdo tam už dloooouho nebyl. Při třetím vrutu kdesi v šíleným podchodě se mi chtělo brečet a měla jsem chuť do všeho kopnout....nakonec jsem dorazila na zastávku, nasedla na nízkopodlažní tramvaj, která jela přibližně kam potřebuju a na kterou se mi na Letný fakt nechtělo čtyřicet minut čekat :-D Pak už jen úspěšný nákupy a hupky dupky s kočárkem v ruce dvacet schodů dolů do metra. Od tohoto momentu se cesta stala příjemnou, páč všechno už fungovalo..... No, jen jsem si potřebovala postěžovat, že situace s kočárkem se sice lepší, ale i tak je to občas bída a být vozíčkářem, to si nedovedu představit vůbec ( na eskalátory nemůžou, pár schodů, co já kočár vynesu, oni nezvládnou). Ale abych jen nekňourala - mám recept od doktorky, fotky Zuzanky do rámečků pro rodinu, uši ke kouzelnýmu hrníčku, bílý bytelný sandálky na pochoďáky v bílejch kalhotách s kočárkem, sluneční clonu na kočárek a objednanýho super látkovýho medvěda !!!!!