a taky čtyřicátý aneb dohánění restů....
V pondělí jsem si říkala, že bych měla sepsat další týden. A vzhledem k tomu, jak se cítím, že by to chtělo dohodit i další, páč jsem tušila, že konce čtyřicátého týdne těhotenství se nedočkám ;) Vlastně bylo všechno furt stejný a OK - bolesti bříška byly častější a sem tam protivnější, bříško vypadalo, že se nikam nesune, Zuzka se krásně chrula, já jsem funěla, nemohla se oblíc, obout, zvednout, sednout. Prostě normoš ;) A najednou, vlastně se začátkem toho čtyřicátýho týdne, konkrétně v neděli večer, to začalo - menstruační bolesti. Co chvíli a nepříjemný. Jen takový píchance. Já syčela, Bob třímal klíčky od auta a nervozně vyskakoval. Já ho uklidňovala, že tohle fakt není ještě ono..... Zvládli jsme v neděli večer véču s Finofilama, návštěvu u našich, přesun domů a docela jsme zvládli i noc. Jakž takž - jakože tu noc - vlastně jsem byla co hodinu až dvě vzhůru, chodila jsem po bytě jak tygr v kleci a lezla do sprchy zkoušet, jestli to je ONO nebo není. Sem tam jsem si zkoušela ulevit, jak nás učili v kurzu ;) Bob byl už na prášky a celý vedle sebe. Přežila jsem. Do rána. A vůbec - v pondělí jsem zvládla dořídit do Krče do poradny, cestou zpátky vyzvednout dajaký bazmek na lednici, nakoupit, vyzvednout balík na poště a dohodnout cosi ohledně autosedačky. A v noci jsem se už jen utěšovala tím, že kdyby to bylo ono, tak to nejde zaspat a to, že se budím co hodinu, je prostě normoš.... A Bob si zvyknul a půl mýho trápení naštěstí zaspal. A furt to byla pohoda. Sice protivná, ale dalo se....dokonce jsem v úterý zvládla kadeřnici a to tak, že mě ani do ucha nestřihla, ač párkrát jsem u ní taky pěkně zasyčela.......... Jo, břicho už bolelo skoro furt, jak si nezvládalo odpočinout a možná i ta bolest byla o trošku horší, ale : PCHE, TOHLE SE DÁ V POHO ZVLÁDNOUT ;) šlo to - až do úterního poledne...hihi, ale to sepíšu zejtra :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat