úterý 28. června 2005

Au au

aneb pro krásu se musí trpět.....
Jsem dneska dumala, esli sem vůbec něco napíšu či radši nenapíšu, protože od dnešního rána se z klapání na klábosnici stala šílená dřina. Mám totiž nový nehty. A ač nejsou přehnaně dlouhý, jsou delší než jsem zvyklá a hlavně šílený tvrdý....a ke všemu ještě trochu bolej, což, doufám, během dneška přejde. Taky doufám, že mě konečně přejde ten žaludko bol. Včera jsem nevydržela a zašla si k doktorce: "mám pro Vás těžký úkol - je mi zle, potřebuju, aby mi do soboty bylo dobře, ale neschopenku nechci, protože mám spoustu zařizování" Tak jsem dostala něco na kyselost žaludku, živočišný uhlí a algifen na bolest. Takže je mi sice furt špatně, ale zase tak moc to nebolí a dá se s tím žít. Na stole mi právě přibyl dva první svatební dary - vlastně tři, nebo dokonce čtyři? no, vzhledem k tomu, že zatím Boba napínám a nechci mu říc, co to je, tak to nebudu psát ani sem ;) ale v první chvíli jsem si myslela, že jsme dostali základní kámen k našemu budoucímu domu, jak to bylo těžký. uha uha, jdu spolknout další piluli...můžu 4 denně, tak si jdu tu druhou užít

1 komentář:

  1. ale člověk to přetrpí rád a bez tý bolesti by se mu to ani tolik nelíbilo :)

    OdpovědětVymazat