pondělí 20. června 2005

Zapalují se mi lejtka

aneb ještě jeden víkend by to chtělo, abych si odpočinula....
Bylo to fajn. Bylo to náročné. Bylo to veselé. Ale uf, že už je to za námi ;) Rozlučka se prostě povedla. Hlavně počasí. S heslem hlavně se nesmím opálit podle trička jsem na sebe namatlala UV 16 a ejhle ono to fakt funguje. Důkazem je podivný červený flek ve tvaru světadílu se spoustou poloostrovů a zálivů, který mám uprostřed zad, v místech, kam si krémem špatně došáhnu :-)))) Tak nevím, jestli by pod svatbení šaty nebylo lepší opálený tílko, než tohle přerostlý "mateřský znamínko"..... No, mám dva týdny na to, abych se toho zbavila - zkusím to zaopálit na solárku ;) Na volejbale jsem si pak spálila lejtka a jinak jsem si moc neublížila a ostatní si taky stěžovali jen na spáleniny ;)...ehm, perkele mě včera rozesmála, když koukala na svý rudý lejtka zamazaný kdovíjakým černým šmírem - "a hele, už to hnědne" A jak to bylo? Střílelo se ze vzduchovky, golfově se odpalovalo, hráli se šipky a turnaj v pétanque. Večer pak došlo na volejbal....Golf se stal tak populární, že jen co jsme odešli s Bobem od táboráku do hajan, prý se vykřikovalo heslo: René, já, Bob, chodíváme hrát golf (ehm, s originál příjmením se to fakt rýmuje) Vůbec Bob získal velký fanklub jehož vůdčím členem se stal Midge, který při volejbale vesele vykřikoval něco o Hradu, o tom, že je nejlepší a v jedné chvíli dokonce skákal s vykasanýma kraťasama a přerostlou trávou v ruce u kraje kurtu kankán.... Maličko mě mrzí, že místní se trousili jak švábi na pivo a s mými kamarády se nějak do řeči dávat nechtěli, já se jim nemohla plně věnovat a ke všemu tam byly dvě holčičky, pro který jsem přinesla modurit a nenapadlo mě, že za dvacet minut budou mít každá pět postaviček a budou se dožadovat další zábavy.... takže jsem s nima zkoušela pétanque, házela šipky a střílela ze vzduchovky a zapomněla jsem jim postavit bojovku, takže přes všechnu snahu odcházely lehce naprděné s otázkou, proč je to tam všechno pro dospělý. Nakonec mě potěšil přítel kamarádky, také místní, který se výborně bavil a na můj lehký stesk mi sdělil jednoduchou pravdu: "Kdo se bavit chce, ten se baví" No, a to je asi všechno. Maso se snědlo skoro všechno, po guláši se jen zaprášilo, piva se vypil jeden sud, druhý malý právě teď bratr zkouší ve Svijanech vrátit zpátky, tak uvidíme.... ehm, Svijany výborný a za 200 na víkend chlaďák, to je bezkonkurenční, jen kdybych tam na něj nemusela v pátek hodinu čekat, nebo by možná stačilo, kdyby pán řekl, že musím počkat a já si sedla do auta, místo hodinového podupávání na nedlážděným dvoře...Ale co, to už je zapomenutý.

Žádné komentáře:

Okomentovat