chůdě naše malý ;)
Lucián už konečně přišel na to, kde spát - mezi mnou a postýlkou je to totiž moc výhodný.... ani nevím, jestli hlídá malou, nebo spíš chce bejt převálcovanej, když jdu Zuzku krmit ;) Ale rozhodně ho nic neodradí, krom šílenýho řevu, to se pak sebere a zmizí, srab jeden ;) Jednou už jsem si myslela, že jsem po kojení zapomněla Zuzku dát do postýlky a že jsem jí málem zalehla - ovšem ukázalo se, že spím s nosem zabořeným kocourovi do zadku. Brrrrrr ;) Ovšem včera v noci jaksi kamsi zmizel a v ložnici se neukázal. Bylo mi divný, že by zase začal stávkovat, když už to měl všechno tak zmáknutý...... Ještě divnější mi bylo, když ráno nikde nebyl, nezakládal frontu u lednice a neležel ani smotanej kolem trubek na topení, ani Zuzce v košíku, kočárku či sedačce. Úplně nejdivnější bylo, že měl v misce furt neporušenou hromádku konzervy a granulí. No jo no, to je tak, když se jde kocourovi do špajzu na chodbě pro žrádlo v deset v noci, kdy se bašty docela hlasitě domáhá i další, novej, člen domácnosti...... Naštěstí měl Lucka rozum a i když se bál ráno na zavolání příběhnout, ozýval se docela hlasitě.... Zuzka chudák místo kojení skončila v postýlce ( uf, zabavila se kolotočem) a Ryba vyrazila na záchrannou akci po baráku ( v pyžamu a ješě naruby ;) ) Snesla jsem ho o patro níž, utekl, vplížil se do bytu a za pět minut jsem v kuchyni místo vyděšenýho uzlíčku v koutě našla obrovskýho kocoura roztaženýho napříč celou kuchyní s výrazem "Tady jsem pánem já!" Ovšem následky to asi nechalo, páč dneska v noci pozice střídal a část noci mi spal nalepenej na hlavě, abych mu zase náhodou nezmizela ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat