Pět týdnů

aneb co už všechno umím

No jo, fakt je to dneska pět týdnů, co jsem si došla ke kadeřnici, pak si dala vanu a za pár hodin už jsem měla na bříšku položenýho upatlanýho šišounka :-) Hlavičku už dávno nemá šišatou, upatlaná bejvá né od mázku, ale od mlíčka a mě opustila spousta romantických představ :-) A co už umí? Kakat a čůrat, to uměla hned. Taky hned první den přišla na to, jak se pořádně přicucnout k tomu správnýmu místu. Ještě uměla krásně křičet. Ovšem techniku řevu zvládla za těch pět tejdnů výrazně zdokonalit. Zvláště pak řev typu "okamžitě mi přestaň trhat tu nohu (ruku, ucho či cokoli jiného, pevně přichycenýho)", kterej spouští většinou oblíkání čepičky, ten je vypilovanej téměř k dokonalosti (aspoň doufám ,že víc řvát už nemůže ) Od cca třetího týdne začala pozorovat předměty - to jsem zjistila při přebalování, když nemohla spustit oči z tuby s rybilkou,k a minulý týden začala být trošku samozabavovací. vcelku dlouho vydrží sledovat kolotoč. Od včera jí trošku podezřívám, že už přišla na to, že když sebou hází, tak ty hračky na hrazdičce nad košíkem zvládne rozhoupat. Každopádně s těma rybama, myší a chobotnicí vede vážný hovory končící tím, že jim vynadá a začne důrazně volat maminku (či kohokoli jinýho, ochtnýho jí od tý oříšerný zoo vyndat) A už dva večery byla Zuzka samouspávací - po uložení do postýlky si chvíli broukala, hekala a povídala, ale řev se nekonal a nakonec sama usnula. Jak dlouho to trvalo poprvý, to netuším, páč jsem vytuhla dřív, ale včera usnula dřív, než jsem se vysprchovala... držím si palce, ať jí tahle dovednost zůstane :-DDD jo, a zkoušíme pást koníky, ale to jí jde jak kdy. Většinou to Zuzku jen rozčílí :-)