Týjofky....

Tak to jsou tři roky

Jj, už to jsou fakt tři roky, co jsem sebou řízla na rozbahněně zasněženým chodníku a dostala jsem šílenou chuť to sepsat...... tři roky, co tady spisuju možný i nemožný ptákoviny.... já, která jsem ve škole nezvládla napsat slohovku delší než deset vět a maturitní sloh na stránku a půl byl pro mně vrcholnej výkon.... já, která jsem tou dobou byla naprosto v pohodě, páč už jsem měla krásnej a pohodovej život s Bobem ;) hihi, tak mě tak napadá, že kdybych si vedla blog před Bobem, bylo by to tu mnohem vtipnější .... já sama samička nebohá, kterou nikdo nechce která miluje toho, ale je nemilovaná kterou miluje tamten, ale ten je hroznej a že už budu navěky sama, nemilovaná můj systém milenců z tý doby byla taky zajímavej a spoustu lidu by pobavil a co teprve moje randění přes netovou seznamku .... To bych skoro měla sepstat zvlášť :-D A historky z divadla - to by byla taky kapitola. A to jak ty pracovní, tak ty ožralý, popracovní. Šmarjá, já se tak změnila......a nevadí mi to. Jsem ráda. Občas si říkám, že je škoda, že nechodím tancovat, že už neumím flirtovat a hlavně nemám už tu potřebu, že už ani nevím, v kolik nám jezdí noční autobus. Ale jsem klidná, spokojená a šťasná.