Týden šestatřicátý

Zalez, zalez

A je to tady - Zuzka už se nevejde. Fakt. Když chrní, tak je v bříšku krásně poskládaná, ale jak se začne protahovat, tak pěkně vyčnívá. A když jí na jedný strasně zatlačím to kolínko, či nožičku, či co to je, tak na druhý straně se vyvalí zadek nebo jiná boule. A občas to její protahování pěěěěkně bolí. Ona taková pidinoha zapřená vší mimísí silou o žebro je docela radost. Ale je to legrace - opravdu se v tom bříšku už dá nahmátnout a posunout. I když se zase sama vesele vrátí zpátky ;) Jen se mi hůř spí, bolej mě žebra a celou noc se točím sem a tam jak na rožni. A přetočit se- to je fakt vcelku složitej úkol. Někdy si sednu, někdy to zvládnu kulením a včera jsem přišla na grif se střihnutím nohama. Prostě vylepšuju metody, jak je ten pupek větší a větší. Včera jsem byla poprvý na monitoru a Zuzce se to lautr nelíbilo. Báječně u toho kopala a kopala i v místech, kde už jsem pěkně dlouho žádnej kopanec nedostala. Prostě se mlela a vrtěla a sem tam jí hezky poskakoval tep, z toho rozčilení ;) Jinak jak už je hezky v bříšku nastavená (hlavičkou dolů a čelem do mýho pravýho boku), dostávám šlupky v podstatě jen na jedný straně a žebro mám taky otlučený jen to spodní pravý. A ještě se Zuzka pomalinku přesouvá dolů, takže dneska poprvý po dlouhý době sedím u počítače krásně nahrbená a nic se mi nezaráží pod žebra. Prostě se už fakt všechno chystá. Výbavičku už mám vypranou, vyžehlenou a poskládanou ve skříni. Většinu dalších věciček máme ve stadiu objednávky a v bytě zbejvá dodělat jen pár drobností. A pak budu radostně šít župan pro mimíse a odpočívat a čívat a čívat ......a sámo se i těšit, ale to dělám furt.